Děti

Jménem Felix Téver se podepisovala česká spisovatelka Anna Lauermannová-Mikschová. Pseudonym v překladu znějící „šťastný Tiber" odkazuje na její několikaměsíční pobyt v Římě, kde čerpala novou energii a uměleckou inspiraci po rozchodu se svým manželem, vnukem Josefa Jungmanna.

Anna se narodila v roce 1852 v rodině známého pražského lékaře, který patřil mezi vlastenecky smýšlející obyvatele Prahy. Její nejlepší přítelkyní byla Marie Riegerová, dcera politika Františka Riegera, takže již od dětství a mládí měla možnost poznávat politiky, umělce i vědce z okruhu staročeské strany.

Ve svém literárním díle vycházela ze znalosti pražského prostředí, které však viděla trochu jinak, než bylo v české literatuře obvyklé. Nebyla to Praha drobných živnostníků a „malých lidí", jak o nich psal její současník Ignát Herrmann, byla to Praha měšťanská, Praha rodin, koketujících se životním stylem šlechty, kde národní cítění bylo mnohdy překryto pocitem sounáležitosti s monarchií.

Kronikářský styl, s nímž líčí reálie všedního života těchto vrstev je v naší literatuře zcela unikátní, je protchnut romantizujícími zápletkami, které však neústí ke šťastnému konci, ale vrcholí většinou reálným procitnutím a deziluzí.

Její postavy jsou vykresleny zcela plasticky – sevřené v hradbách konvencí, předsudků a vlastní omezenosti. Jsou to snobští měšťané, pošilhávající po šlechtě, důstojník, který bezohledně vysává svou rodinu, matka, vychovaná v klášteře a posedlá potřebou znovu povznést svou rodinu do šlechtického stavu, který sňatkem s nešlechticem ztratila, ale též příslušníci zbohatlé nové buržoazie a rodící se vlastenecké inteligence.

Nakladatelství Ag. Pankrác přistoupilo k reprintu románů „Děti" a „V Hradbách", které jsou považovány za nejúspěšnější a dodnes mohou zaujmout živým obrazem každodenního života Prahy v polovině 19.století. Ten tvoří pozadí příběhů z nichž mnohé měly předobraz v lidech z autorčina okolí…