ČeštinaEnglish
Měna:
Nákupní koš: je prázdný

Matka katedrála. Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Úvod » PRAGENSIA » Monografie » Matka katedrála. Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Matka katedrála. Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha
ISBN: 978-80-86018-42-3
Dostupnost: skladem
bez DPH s DPH
Vaše cena445,40 Kč490,00 Kč
ks
Ladislav Moučka

Matka katedrála

Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Geometrie posvátného prostoru

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je nejen mimořádným architektonickým dílem, ale hlavně duchovním srdcem zemí Koruny české. Tak jako u ostatních gotických katedrál, ani v případě Svatovítské katedrály se nedochovaly žádné dobové plány, které by obsahovaly prvotní kompoziční záměry jejích stavitelů. Chceme-li získat alespoň přibližnou představu o geometrické ideji stavby, zůstává nám jediný možný způsob: ptát se katedrály samotné.
Základem práce je proto dvouleté měření katedrály. Tato měření – provedená autorem – jsou společně s výpočty podkladem ke geometrickým analýzám, jež poměrně přesvědčivě odhalují původní rýsované postupy, umožňující provést dodatečnou matematizaci stavby. Geometrická analýza řeší problematiku celkové proporční rytmizace staré části chrámu, vysvětluje postup stanovení hlavních os díla a zároveň způsob určení pozice Svatováclavské kaple i úroveň vysunutí Zlaté brány vůči tělesu katedrály. Dále objasňuje asymetrie vznikající v napojení závěru k podélnému trojlodí katedrály.
Analýza nabízí i geometrickou metodu určení celkové délky katedrály dokončené na konci 19. století architektem Josefem Mockerem. Tato metoda ukazuje, že Mockerem realizovaná neogotická dostavba má výchozí osu souběžnou s vnější stranou západní stěny svatováclavské kaple a že je v harmonickém, matematicky definovatelném vztahu ke staré části katedrály.
Výkladu geometrie Svatovítské katedrály v knize předcházejí analýzy půdorysů čtyř starších staveb. Jedná se o Václavovu rotundu sv. Víta, jejíž torzo se nalézá pod úrovní Svatováclavské kaple nynější katedrály. Dále jde o kostel byzantského typu neznámého zasvěcení, jehož základy byly objeveny roku 2014 na pražském Vyšehradě. Potom je to rotunda sv. Jana v Oboře ve Šporkově ulici v Praze a rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu.
Knihu uzavírá barokně gotický epilog, nastiňující problematiku půdorysných návrhů dvou staveb Jana Blažeje Santiniho Aichela. Jde o poutní kostel Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici a poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách u Brna. Geometrické rozbory půdorysů obou Santiniho kostelů jsou rovněž založeny na novém zaměření.
Návrhy všech sedmi vyjmenovaných staveb – ač je dělí stovky let – vykazují analogie v geometrických postupech. Santiniho stavby jsou rytmizačně i rozměrově propojeny se Svatovítskou katedrálou natolik přesně, že si lze jen těžko představit jiný zdroj jeho inspirace. Mění se pouze slohové tvarosloví staveb, kompozice zůstává stejná; idea, míra i proporce jsou v harmonickém vztahu.
Proporční modul Svatovítské katedrály se přesně shoduje s proporcemi Stromu života, jak jej popisuje Sefer Jecira – Kniha utváření, o níž tradice říká, že právě ona uchovává skrytá sdělení Mojžíšovy Genesis

Nenalezli jste potřebné informace? Zeptejte se nás!