Ambice. Architektura osmdesátých let

Ambice. Architektura osmdesátých let

Nejnovější publikace editorů Petra Vorlíka a Huberta Guzika z Ústavu teorie a dějin architektury FA ČVUT uzavírá rozsáhlý projekt Architektura osmdesátých let. Po knihách a(typ), Nepostavená, Rozhovory a Improvizace se Ambice věnují fungování společnosti, stavebnictví a architektonické praxe.

Autoři ve dvanácti kapitolách představují klíčové procesy v architektuře osmdesátých let i okolnosti jejich (ne)naplnění v realitě. V této době kulminovala deziluze ze stavby obrovských sídlišť, probíhaly diskuze o budoucnosti panelové výstavby, která odsoudila periferie do role pouhých nocleháren. V kombinaci s enormně znečištěným prostředím a chátrajícími historickými centry zanechávaly výsledky socialistického hospodaření především pocit všeobecné frustrace.

„Architekti se právem cítili osamoceni v úsilí o esteticky silnou a společensky prospěšnou architekturu. Touha nabídnout alternativu k utilitárnosti socialistického stavebnictví a vzepřít se převládajícím tendencím starších generací vedla mladé architekty k zakládání spolků, pořádání výstav, přednášek a veřejných diskusí, k formulování vizí i kritiky soudobé výstavby. Všechny tyto aktivity v osmdesátých letech formovaly plodnou neoficiální architektonickou scénu,“ dodává editor knihy Petr Vorlík.

Spolu s Terezou Pokornou v kapitole „Neoficiální scéna, cesta ke svobodě a pluralitě“ popisují okolnosti vzniku skupiny Zlatí orli, kterou založila nejmladší architektonická generace v roce 1989: Na Žižkově probíhaly plošné demolice, na Smíchově stavěl Karel Prager svou banku a chtěl pokračovat mnohem dál. Zlatí orli cítili nutkání se vymezit a rozhodli se pro drsné gesto – na vernisáž Pragerovy výstavy přinesli „Seriózní, slušnej věnec s nápisem Poslední sbohem, Spi sladce nebo Na rozloučenou, zakoupený na Olšanech“. S mladickou drzostí a odvahou tak vyjádřili přání, aby Prager ve svých – podle nich k městu nemilosrdných – projektech již nepokračoval.

Kniha Ambice vznikla jako pátá a poslední v rámci projektu Architektura osmdesátých let v České republice v programu Národní kulturní identita II Ministerstva kultury České republiky. Autory textů jsou Lukáš Beran, Klára Brůhová, Alex Bykov, Matúš Dulla, Martin Franc, Hubert Guzik, Karolina Jirkalová, Matyáš Kracík, Lenka Kužvartová, Lucia Mlynčeková, Miroslav Pavel, Tereza Pokorná, Petr Roubal, Pavla Savická, Klára Ullmannová, Veronika Vicherková, Petr Vorlík a Jan Zikmund.

Obsah:
Velmi pozdní odpoledne reálného socialsmu, hospodářství a životní styl. Martin Franc
Postmoderní architektura v předmoderním systému. Petr Roubal
Architektonická práce pro systém a mimo něj. Jan Zikmund, Klára Brůhová, Lucie Mlynčeková, Veronika Vicherková
Neoficiální scéna, cesta ke svobodě a pluralitě. Tereza Pokorná, Petr Vorlík
Tvorba životního prostředí, průniky ekologie a architektury. Veronika Vicherková, Lenka Kužvartová, Jan Zikmund
Modernizace bytových domů, střet technokracie a rozmanitosti. Petr Vorlík
V rázovitých kulisách, v dobré společnosti. Hubert Guzik, Karolína Jirkalová, Klára Ullmannová
Sociální infrastruktura, standard a nadstandard občanského vybavení. Matyáš Kracík, Pavla Savická
Socialistická reprezentace, chtěná versus žitá realita. Miroslav Pavel
Tuzemské i zahraniční, texty o architektuře osmdesátých let. Lukáš Beran
Pozdní moderna, pozdní (Česko-)Slovensko. Matúš Dulla
Postmoderna na Ukrajině, labutí píseň sovětské architektury. Alex Bykov

České vysoké učení technické, fakulta architektury, Praha 2022, rozměr 195 x 240 mm, 397 s., bar., bilingvní - česky a anglicky, ISBN 978-80-01-07028-4