Kolektivní monografie přináší nové náhledy na dnes opomíjený a v minulosti neobyčejně významný fenomén družstevnictví ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století.

Výstup z výzkumu knižní kultury jednoty bratrské.

Nejnovější publikace týmu vědeckých pracovníků Historického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UHK zabývá mnoha problémy a otázkami, které úzce souvisejí se vznikem a vývojem fenoménem královských věnných měst od jejich počátku v časném 14. století až k jejich zenitu v době vrcholného středověku.

ISBN 978-80-7286-393-8

Kniha je symbolickým poděkováním autorům, kteří se v naději, že jejich záznamy mohou posloužit nejen rodinným příslušníkům, ale i dalším čtenářům, pustili v polovině 90. let do sepisování vzpomínek na své dětství ve Vídni.

Publikace je věnována šlechtickým stoupencům historické jednoty bratrské v době 16. a první poloviny 17. století.

Publikace je jedním z výstupů stejnojmenného projektu Telč a jezuité. Řád a jeho mecenáši. Autoři v ní chtějí předestřít dějiny domu třetí probace Tovaryšstva Ježíšova v Telči, založeného v polovině 17. století, v širokém kontextu.

Vyhrocená, vypjatě dramatická a mnohdy se s evropským vývojem zcela míjející povaha českých dějin byla určována velmi často válkami a revolucemi. Revoluční a s ní propojené válečné zkušenosti se podílely zcela podstatně na formování a výkladu českých dějin.

Život a dílo Jana Husa, českého středověkého kněze, reformního kazatele, univerzitního mistra a učence, byla a je předmětem zájmu badatelů již po staletí. Celý jeho život, ale zejména dramatický osud přitahoval i odpuzoval a autoři spisů se k němu odkazovali, či vůči němu vymezovali, každý podle svého světového názoru.

Od samého počátku rebelie, jež se rozhořela v polovině roku 1618, považovali reprezentanti vzbouřených českých evangelických stavů strategicky položené a dobře opevněné České Budějovice za mocnou překážku prosazování svého politického programu.

Symbol není protikladem rozumu, natož racionálního uvažování. Symbol a symbolika jsou jeho doplňkem.

Občané Československa se ocitli na prahu svobody, kdy mohli znovu začít rozhodovat o dalším osudu svého státu.

Jan Blahoslav, bratrský biskup s pozoruhodnými intelektuálními zájmy, přeložil a v letech 1564 a 1568 nechal v Ivančicích vytisknout Nový zákon, který byl v 90. letech 16. století přejat do Bible kralické. Jde o první překlad biblického textu do češtiny podle původní řecké předlohy.

Rukopis knihovny Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze D 82 je patrně nejcennějším a nejreprezentativnějším dodnes zachovaným rukopisným souborem spisů jednoho z nejvýznamnějších českých středověkých myslitelů, Petra Chelčického.

Předkládaná publikace se snaží přiblížit některé aktivity válečné a poválečné diplomacie, které bezprostředně nebo nepřímo usměrňovaly také osud střední Evropy a tím rovněž budoucnost českého národa a českých zemí.