J. B. Santini Aichel

J. B. Santini Aichel
ISBN: 978-80-86018-44-7
Availability: in stock
including VAT
your price4 700,00 Kč
ps
Ladislav Moučka

J. B. Santini Aichel


Kniha předkládá zcela nový a syntetizující pohled na vývoj sakrální architektury v naší zemi. Jde o objev jednotné kompoziční sítě, používané při půdorysném zakládání staveb. Nezměněný proporční modul totiž nalézáme od nejstarších raně středověkých staveb, přes geometrický gotický klíč uplatněný při návrhu Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, až po barokní gotiku Jana Blažeje Santiniho.

Téma knihy je proto rozděleno do tří částí:
První část (str. 21–102) s názvem STROM ŽIVOTA pojednává o geometrii raně středověkých staveb na našem území. Bylo vybráno třináct rotund a půdorys základů stavby byzantského typu, neznámého zasvěcení, objevené v letech 1969–2018 na pražském Vyšehradě. Těchto čtrnáct staveb tvoří ukázku kompozičních půdorysných návrhů v rozmezí 10. – 13. století.
Druhá část (str. 103–178), pojmenovaná MATKA KATEDRÁLA, obsahuje přesné půdorysné i výškové zaměření Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Tato měření zachycují tři hlavní stavební etapy od založení katedrály v roce 1344 až po její novogotické dokončení na konci 19. století.
Třetí část (str. 179–469) JAN BLAŽEJ SANTINI AICHEL – vlastní těžiště knihy – je založena na novém zaměření a matematizaci jeho základních děl. Pro tuto část bylo vybráno devět Santiniho centrálních staveb.
Použití společné kompoziční sítě je doloženo formou postupných geometrických kroků u čtyřiadvaceti autentických staveb. To umožnilo provést srovnávací analýzu a následné vytvoření matematických modelů. Potvrzení správnosti postupů je u každé stavby zvlášť podloženo metodou dvojího a vícenásobného důkazu.
Poněvadž se proporční systém objevil již v počátcích šíření křesťanství v našich zemích, lze téměř s jistotou předpokládat, že k nám byl importován souběžně s novou vírou. Z geometrických analýz vyplývá, že proporční kánon byl až úzkostlivě dodržován, a že už dávní stavitelé ho chápali jako univerzální a tradiční.
Kniha znovuobjevuje kontinuitu stavební tradice v naší zemi. Je tedy přínosná nejen k hlubšímu pochopení Santiniho díla, ale zároveň přibližuje jednu z dosud skrytých stránek raně středověkého a gotického myšlení. Objevený geometrický systém v budoucnu umožní i přesněji porozumět sakrálnímu stavitelství v širším evropském kontextu.

SEZNAM VYBRANÝCH STAVEB
První část
1. rotunda sv. Petra a Pavla v Budči,
2. rotunda sv. Víta na Pražském hradě,
3. základy byzantského kostela neznámého zasvěcení na pražském Vyšehradě,
4. rotunda neznámého zasvěcení v Ducovom – Kostolci.
5. rotunda Nalezení sv. Kříže Menšího v Praze,
6. rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci,
7. rotunda sv. Vavřince v Praze,
8. rotunda sv. Longina v Praze,
9. rotunda sv. Jana Křtitele v Praze,
10. rotunda Nar. Panny Marie v Holubicích – okres Praha-západ,
11. rotunda sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině v Praze,
12. rotunda sv. Michala v Perschen v Bavorsku,
13. rotunda sv. Jiřího a sv. Vojtěcha na hoře Říp,
14. rotunda sv. Martina na pražském Vyšehradě.

Druhá část
15. Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

Třetí část
16. kaple sv. Anny v Panenských Břežanech,
17. kaple Jména Panny Marie v Mladoticích,
18. poutní kostel Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici,
19. poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách u Brna,
20. Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou,
21. Mariánská studna ve Studničním stavení v konventu ve Žďáru nad Sázavou,
22. poutní areál a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou,
23. návrh nerealizované kaple Nejsvětější Trojice v Rozsochatci, k níž se dochovaly dva Santiniho plány,
24. zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou.

Půdorys, Praha 2018, 295 x 420 mm, 474 str., ISBN 978-80-86018-44-7