Paměti o úpravě středního Labe v Nymburce

Paměti o úpravě středního Labe v Nymburce
ISBN: 978-80-87523-16-2
Availability: in stock
including VAT
your price200,00 Kč
ps
Emil Zimmler

Paměti o úpravě středního Labe v Nymburce – Erární most v Nymburce.

Editoři Michaela Havelková a Jan Hozák objevili ve Vlastivědném muzeu v Nymburce dokument z Zimmlerovy pozůstalosti jenž má nejen pro město Nymburk mimořádnou historickou hodnotu, ale je i významným pramenem pro historii vodohospodářství a vodního stavitelství v Čechách. Proto se rozhodli pro jeho vydání, které finančně podpořilo město Nymburk.
Jde o velmi zajímavé dílo jak z hlediska literárního, tak se zřetelem na technické řešení vodohospodářských staveb v první polovině 20. století. Je to mimořádně významné svědectví předního odborníka na řešení otázek splavnění řek a s ním souvisejících technických děl, který působil ještě v dobách rakousko-uherské monarchie, ale i za první Československé republiky. Ač jsou hlavním motivem knihy práce na území města Nymburk, věnuje se autor v obecné poloze i politickým a technickým poměrům nejen v Čechách, ale i v monarchii, a to v celkových souvislostech úprav Labe, výstavby jezů, plavebních komor i hydrocentrál. Z tohoto pohledu je kniha zajímavá pro každého čtenáře.
Kniha je doplněna řadou zajímavých historických fotografií, které dokumentují průběh obou významných technických děl.
Zdymadlo s vodní elektrárnou bylo postaveno v návaznosti na regulaci Labe v letech 1914-1919, a to v letech 1919-1924, nymburský most, jenž je prohlášen technickou památkou, v roce 1912


Emil Zimmler, nymburský rodák (* 14. 11. 1863, † 31. 12. 1950), vystudoval na pražské technice. Pracoval jako stavební technik na Zemském úřadu (most v Rokycanech, sokolské sletiště pro 1. všesokolský slet, mosty v Poděbradech, Staré Roli u Karlových Varů, Soběslavi, Turnově, Strakonicích a v Žatci, podíl na opravě zříceného Karlova mostu v Praze…). Poté byl zaměstnán na vodním oddělení ministerstva vnitra ve Vídni, zastával úřad náměstka ředitele při komisi pro kanalizaci Vltavy a Labe (jez u zdymadla v Dolních Beřkovicích, jez a most v Miřejovicích…). Od roku 1906 zastával úřad stavebního rady expozitury pro stavbu vodních cest v Praze (úpravy Labe u Hradce Králové, v Pardubicích, splavnění Labe u Mělníka a Obříství, úpravy Labe v Nymburce). V letech 1919-1924 byl sekčním šéfem vodohospodářského odboru ministerstva veřejných prací ČSR. Byl nositelem čestného doktorátu technických věd, několika vyznamenání včetně zahraničních, zakládajícím členem řady českých technických institucí a úřadů, významným publicistou.

Jan Řehounek - Kaplanka, Nymburk 2016, rozměr 150 x 215 mm, 90 s., čb., česky ISBN 978-80-87523-16-2