- Úvod
- ODBORNÉ ČASOPISY
- Zlatý řez
- Zlatý řez, o.s. Zlatý řez 31
Zlatý řez, o.s. Zlatý řez 31
Vydavatel: Zlatý řez, o.s.
Dostupnost: skladem
Zlatý řez 31
Architektura - příroda - kultura.
Architektura
jako kulturní tvorba je v permanentním dialogu s přírodní základnou, z
níž vyrůstá lidská civilizace. Vztah přírody a kultury byl v moderních
evropských dějinách vztahem plným napětí, příroda byla považována oproti
kultuře za cosi nižšího, primitivnějšího, co je třeba překonat a
zkrotit. Zároveň s těmito bojovně naladěnými hlasy se ozývali hlasy
těch, kteří považovali přírodu za nedotknutelný zdroj životodárné síly,
který zaslouží naši úctu a péči. V dnešním vysoce urbanizovaném světě
můžeme pozorovat, jak vzniká nová interpretace vztahu mezi přírodou a
kulturou, charakterizovaná prolínáním těchto dvou donedávna striktně
oddělovaných domén. Vždyť v Evropě dnes těžko najdeme krajinu, která by
nebyla "kulturní", ale zároveň je to vždy kus přírody v civilizovaném
světě.
V přítomném vydání Zlatého řezu se pokoušíme ukázat, jak
se tento nový vztah přírody a kultury odráží v architektonické a
krajinářské tvorbě. Úvodní esej Johna Beardsleyho vyzdvihuje jako jeden z
důležitých úkolů naší doby obnovu území, poničeného těžkým průmyslem.
Na následujících stranách představujeme jako příklad rekultivace
rozsáhlého industriálního areálu rekreační krajinný park v Duisburgu,
který vznikl na místě bývalých železáren. Odhalení potenciálu
postindustrální (i postagrární) krajiny ovšem nejprve vyžaduje vzdát se
romantické představy venkova coby přírodní idyly a odvážit se skoku do
neznámé divočiny suburbie, jak nám naznačuje esej geobotanika Jiřího
Sádla. Vlastním tématem tohoto vydání Zlatého řezu jsou různé pozice
současné architektonické tvorby ve vztahu k jejímu krajinnnému rámci.
Hovořili jsme o nich se Stanislavem Fialou a Josefem Pleskotem a vedle
původních rozhovorů přinášíme i výběr realizací, které se našeho tématu
dotýkají.
Vrcholným a mnohovrstevnatým příkladem dialogu přírody
a kultury v soudobé architektuře je Muséé Quai Branly v Paříži. Na jeho
projektu spolupracoval Jean Nouvel s předními tvůrci zahrad a krajiny:
Patrickem Blancem, autorem vertikální zahrady na fasádě, a Gillesem
Clémentem, který je autorem "divoké" zahrady
v parteru muzea. Gilles
Clément patří mezi nejvýznamnější současné tvůrce i teoretiky zahrad a
krajiny: prosazuje měkký přístup k zahradní tvorbě, který ponechává
přírodě její dynamiku a od starších zahradních konceptů se liší tím, že
spolupracuje s působením přírodních sil, snaží se je poznat a využít,
nikoli ovládnout. Snad méně radikální, ale neméně inspirativní je tvorba
londýnské architektonické kanceláře BBUK, specializované na zahradní a
krajinnou architekturu. Z jejich spolupráce s Johnem Pawsonem pocházejí
zahradní úpravy, působivé svou nenápadností, které takřka bezešvě
splývají s okolní krajinou.
Obsah:
Slovo pro krajinnou architekturu/ John Beardsley
Krajinný park Duisburg Nord/ Landscape Park Duisburg Nord/ Latz und Partner
Jean Nouvel/ Musée Quai Branly
Vertikální zahrada/ The Vertical Garden/ Patrick Blanc
Gilles Clément: 3 koncepty/ 3 concepts
Zahrada v pohybu/ Garden in Motion
Planetární zahrada/ Planetary Garden
Třetí krajina/ Third Landscape
Stanislav Fiala: Rozhovor/ Interview
Dům Zdiměřice/ House in Zdiměřice/ Stanislav Fiala D3A
Nemec Residence, Caicos/ Stanislav Fiala D3A
Josef Pleskot: Rozhovor/ Interview
Josef Pleskot: ČSOB rok po otevření
Josef Pleskot: Vinařský dům Sonberk/ Sonberk Vineyard
Jiří Sádlo: Suburbie jako domov/ Suburbia as Homeland
Bates Maher: Poustinia
BBUK: Baron Garden
BBUK: Whittington Park