Archiv hl. m. Prahy, konkrétně oddělení fondů novodobé správy, již mnohá léta pracuje na systematickém přejímání a digitalizaci obecních kronik městských částí, které byly připojovány jako původně samostatné obce k Praze v letech 1960, 1968 a 1974. Mnohé z nic vedly, a stále ještě z pověření hlavního města Prahy vedou, své obecní kroniky. Tyto kroniky z oblastí, které tvořily v roce 1945 pražské okolí, ukazují nejen podrobný popis místních dějin, ale ve svém souboru představují unikátní pohled na okolí Prahy jako celek a tím i na celou Prahu.

Od dělnických domků k vilové eleganci, od Dejvic až k Petřinám, od pravěku téměř po současnost. Čtvrť, kde se venkovská minulost snoubí s vilovou elegancí první republiky. Proměny malebných Střešovic sleduje nová kniha z oblíbené edice Muzea Prahy Pražské čtvrti v atraktivní grafické úpravě. Na základě bohatého obrazového materiálu v ní historička Renáta Kalašová sleduje postupný rozvoj území, završený bouřlivou proměnou v 19. a 20. století. Ponořte se do každodenního života obyvatel, poznejte vývoj zástavby i sociální rozdíly, které se ve Střešovicích utvářely po vzniku Velké Prahy za první republiky. Usedlosti, kostely, vily, kolonie, instituce, sport i hospody a spolkový život – to vše a mnohem více v knize Střešovice. Od dělnických domků k vilové eleganci.

Kniha Langweilův model Prahy / Procházka Prahou před dvěma sty lety provází jednotlivými částmi města od Staroměstského náměstí a dalších míst Starého Města přes Malou Stranu na Pražský hrad a Hradčany.

Dílu barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723) je přikládán mimořádný význam nejen českými historiky umění, ale též širší kulturní veřejností, u které získal popularitu zejména díky fenoménu tzv. barokní gotiky a stavbám se symbolickými půdorysy, jež jsou mnohdy laicky spojovány s různými mystickými, až ezoterickými významy.

Kniha, jako první svého druhu, shrnuje veškeré doposud známé i nově zjištěné poznatky o historii i současnosti veřejně přístupných pražských bronzových soch, pomníků a vybraných pamětních desek.

Na první zkušební jízdy vyrážely autobusy po Praze už v roce 1907. Provoz první městské linky spustily Elektrické podniky – předchůdce dnešního Dopravního podniku hl. m. Prahy – v roce následujícím. A pravidelná autobusová doprava funguje v hlavním městě už sto let, od roku 1925.

Archiv hl. m. Prahy, konkrétně oddělení fondů novodobé správy, již mnohá léta pracuje na systematickém přejímání a digitalizaci obecních kronik městských částí, které byly připojovány jako původně samostatné obce k Praze v letech 1960, 1968 a 1974. Mnohé z nic vedly, a stále ještě z pověření hlavního města Prahy vedou, své obecní kroniky. Tyto kroniky z oblastí, které tvořily v roce 1945 pražské okolí, ukazují nejen podrobný popis místních dějin, ale ve svém souboru představují unikátní pohled na okolí Prahy jako celek a tím i na celou Prahu.

Od dělnických domků k vilové eleganci, od Dejvic až k Petřinám, od pravěku téměř po současnost. Čtvrť, kde se venkovská minulost snoubí s vilovou elegancí první republiky. Proměny malebných Střešovic sleduje nová kniha z oblíbené edice Muzea Prahy Pražské čtvrti v atraktivní grafické úpravě. Na základě bohatého obrazového materiálu v ní historička Renáta Kalašová sleduje postupný rozvoj území, završený bouřlivou proměnou v 19. a 20. století. Ponořte se do každodenního života obyvatel, poznejte vývoj zástavby i sociální rozdíly, které se ve Střešovicích utvářely po vzniku Velké Prahy za první republiky. Usedlosti, kostely, vily, kolonie, instituce, sport i hospody a spolkový život – to vše a mnohem více v knize Střešovice. Od dělnických domků k vilové eleganci.

Oblast moravsko-slezského pohraničí, přibližně teritorium současného Moravskoslezského kraje, je regionem procházejícím v moderních dějinách bouřlivým vývojem z hospodářského a sociálního hlediska.

Průmyslové dědictví znamená očekávání, vzpomínky, také závazek, dá se zúročit zachováním a dalším užitím. Nechtěné bude zátěží, znehodnocené je ztrátou. 

V reakci na probíhající a očekávané změny klimatu se celosvětově doporučuje zavádět vhodná inovační opatření, mimo jiné vytvářet nové strategie pro zajištění trvale udržitelného rozvoje krajiny při optimálním hospodaření s vodními zdroji a snížené spotřebě energie.