Výpravná monografie o jedinečném archeologickém nálezu rotundy sv.Václava na Malé Straně

Text je doprovázen množstvím plánů, fotografií a kreseb, jež po zničení historických terénů nadále slouží jako jediný, i když nepřímý historický pramen pro rekonstrukci historického vývoje tohoto místa v centru tehdejšího města Praha.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku.

Kniha kolektivu autorů se zabývá tématem nerealizovaných návrhů a architektonických i urbanistických úvah 80. let 20. století.

Kniha obsahuje devět studií věnovaných české architektuře ve dvou přerodových obdobích 20. století: v letech 1945-1948 a 1989-1992.

Kniha nemíří na sentiment čtenářů ani na nostalgii zašlých časů, předmětem zkoumání se stala sama fotografie a okolnosti jejího vzniku.

Publikace je vydána u příležitosti výstavy, objevující a zhodnocující dílo jednoho z polozapomenutých architektů 20. století na výběru kreseb, plánů a fotografií z fondu sbírky architektury Národní galerie v Praze.

Kniha o fotografu a filmaři Ferdinandu Bučinovi (1909–1994) je první publikací o životě a díle tohoto českého autora, jehož odkaz je velice rozsáhlý a dosud málo probádaný.

Publikace souhrnně představuje projekty a studie architektonických děl druhé poloviny 20. století, které byly určeny pro Prahu, ale z různých důvodů, ať politických, realizačních, ekonomických či jiných nebyly nikdy realizovány.

Průvodce zachovává chronologicko-tematickou koncepci stejnojmenné expozice ve Schwarzenberském paláci, kde je kromě děl ze sbírek Národní galerie v Praze prezentována také expozice Barokní řemeslo.

Publikace představuje fenomén výtvarné kultury obytné architektury 19. a raného 20. století v Čechách. Ta zahrnuje malířskou, sochařskou a sochařsko-štukatérskou výzdobu exteriérů i interiérů nájemních domů, ale také podnikatelských paláců a vil.

Průvodce provází dnes již neexistující expozicí českého kubismu v Domě U Černé Matky Boží, která byla koncipována jako přehlídka děl oscilujících mezi ortodoxním kubismem a dalšími jeho deriváty.

Obsáhlá kniha provádí čtenáře po hospodách a vinárnách staré i novější Prahy a přináší obrazy ze života i z literatury.

Zvykla-li si architektura doby modernismu ladit svoje projevy do důstojného tónu, postmoderní autoři se naopak rozhodli sázet na humor a ironii. Petit si vybral pětici z nich – Roberta Venturiho, Stanleyho Tigermana, Aratu Isozakiho, Petera Eisenmana a Rema Koolhaase -, aby sledoval, jakou funkci každý z nich ironii přikládá a jak s ní pracuje ve svých projektech.

Kniha přináší novou celkovou interpretaci hlavních myšlenkových tahů, hodnot a snah českého obrození s ohledem na jejich kulminaci a reálný tvar ve stavbě Národního divadla.

Kniha je věnována baroknímu člověku – šlechtici a krajině jeho života – krajině, která, ačkoliv doznala mnohých změn, dotýká se každodenně i nás.