Dílu barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723) je přikládán mimořádný význam nejen českými historiky umění, ale též širší kulturní veřejností, u které získal popularitu zejména díky fenoménu tzv. barokní gotiky a stavbám se symbolickými půdorysy, jež jsou mnohdy laicky spojovány s různými mystickými, až ezoterickými významy.

Atlas historických krovů České republiky je prvním uceleným tištěným výstupem z postupně naplňovaného internetového soupisu zveřejněného na webové stránce www.mapakrovu.cz.

Dřevěné nebo plechové baráky, vyřazené železniční vagony či maringotky, ale také opuštěné cihelny nebo jeskyně – to vše se za první republiky stávalo nouzovým řešením pro nemajetné obyvatele Prahy.

Kniha má parametry vědecké publikace, včetně rozsáhlého poznámkového aparátu, přitom je napsána přístupnou formou a provede čtenáře krok za krokem historií sochařské výzdoby Karlova mostu až do současnosti.

Živnostenská banka, založená roku 1868, byla největší nacionálně českou bankou. Po těžkých začátcích se jí podařilo před první světovou válkou zařadit mezi přední peněžní ústavy rakousko-uherské monarchie. Tato kniha se zabývá její rolí v procesu industrializace českých zemí do roku 1914. V centru pozornosti stojí zakladatelská činnost banky, která spočívala ve zřizování nových firem a v přeměně již existujících podniků v akciové společnosti, v několika průmyslových odvětvích: cukrovarnictví, pivovarnictví, strojírenství, elektrotechnickém průmyslu, textilnictví, průmyslu stavebních hmot, uhelném průmyslu a železářském průmyslu. Následně práce analyzuje vztah Živnobanky k těmto firmám. Všímá si rovněž jejího působení při kartelizaci předlitavského průmyslu a je příspěvkem do debaty o mocenském vztahu bank a průmyslu. Rovněž řeší otázku, do jaké míry ovlivňoval podnikání Živnostenské banky hospodářský nacionalismus.

Originální artová publikace, která byla vydána u příležitosti letošního 150. výročí od založení Severočeského muzea a zároveň výročí 125 let od postavení muzejní budovy, vznikla ve spolupráci se studenty ateliéru didaktické ilustrace plzeňské Sutnarky pod vedením Renáty Fučíkové a Evy Bartošové.

Výstavní katalog Slepí svědkové doby se řadí mezi výstupy výzkumného projektu NAKI II Slepí svědkové doby / Slepotisková výzdoba knižních vazeb.

Liberecký fotograf Petr Šimr patří k předním českým dokumentaristům. Jeho první publikace je splátkou dluhu zásadnímu dokumentu doby. Reprezentativní průřez fotografiemi Liberce je jádrem Šimrovy celoživotní tvorby.

Liberecká Strossova vila architekta Thilo Schodera patří k pomyslným „top ten“ vilám v České republice.  V kontrastu k přísnému funkcionalismu tolik oblíbenému v Čechách, zaujme svou extravagantní podobou v duchu dynamického expresionismu, jehož domovem bylo Německo.

Ve spolupráci s Muzeem Českého ráje v Turnově a Beranovým hostincem v Trávníčku představujeme vybrané fotografie všeňského rodáka Petra Matouška, věnované lidové architektuře Podještědí, a jejich unikátní srovnání se současnými fotografiemi, jež pořídil regionální historik Jan Havelka ze spolku Dubáci.

Václav Majer: Portugalský národní park Peneda Gehes