Motol, Stodůlky, Vokovice nebo Ruzyně. To jsou čtvrti, které dnes vnímáme jako přirozenou a samozřejmou součást Prahy.

První díl publikace věnované pražskému Klárovu je zaměřen především na historii areálu bývalého Klarova ústavu slepců, kde dnes sídlí Česká geologická služba, a na jeho nejbližší okolí.

Kniha se věnuje Pražskému hradu, historickému sídlu českých knížat, králů i prezidentů a naší prvořadé národní kulturní památce, a to z jiného pohledu, než dosavadní literatura.

Kniha nemíří na sentiment čtenářů ani na nostalgii zašlých časů, předmětem zkoumání se stala sama fotografie a okolnosti jejího vzniku.

Královská obora neboli Stromovka, místo, kam zejména poslední dvě století míří tisíce lidí za přírodou, zábavou či odpočinkem. Centrem dění v parku vždy býval letohrádek, který je od 19. století upravený na restauraci.

Záměrem knihy je přiblížit složitý stavební vývoj nejstarší a největší jezuitské koleje v Čechách, jež dodnes vzbuzuje údiv nejen rozlohou, ale také členitostí – zahrnuje pět nádvoří, dva kostely, několik kaplí, věže, vížky a kolejní křídla.

Historie pražského nádraží

Publikace je věnována přestavbě reprezentačních sálů v severním křídle Pražského hradu, k níž došlo v souvislosti s uvažovanou královskou korunovací Františka Josefa I.

Podvod je delikt, jehož definice existovala ve všech moderních právních systémech a zůstává určený až do dnešní doby.

Publikace poskytuje čtenáři základní orientaci v mnohdy složité problematice stavebního práva a přibližuje znění příslušné právní úpravy.

V malé obci Franken se stalo něco, co bylo do té doby nemyslitelné. V neděli v místním kostele se ve výroční den komunistického puče v únoru 1948 odehrála zcela neuvěřitelná věc: kostel byl plný českých exulantů ze všech koutů západní Evropy i z Ameriky.

Every five years from 1955 to 1985, mass Czechoslovak gymnastic demonstrations and sporting parades called Spartakiads were held to mark the 1945 liberation of Czechoslovakia.

Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti – byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta ...

Kolektiv autorů si vytkl za cíl podívat se na automobil úhlem pohledu kulturních dějin.

Kniha se věnuje problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 1402–1485.