Kniha nemíří na sentiment čtenářů ani na nostalgii zašlých časů, předmětem zkoumání se stala sama fotografie a okolnosti jejího vzniku.

Královská obora neboli Stromovka, místo, kam zejména poslední dvě století míří tisíce lidí za přírodou, zábavou či odpočinkem. Centrem dění v parku vždy býval letohrádek, který je od 19. století upravený na restauraci.

Záměrem knihy je přiblížit složitý stavební vývoj nejstarší a největší jezuitské koleje v Čechách, jež dodnes vzbuzuje údiv nejen rozlohou, ale také členitostí – zahrnuje pět nádvoří, dva kostely, několik kaplí, věže, vížky a kolejní křídla.

Detailní znalost české středověké kultury umožnila autorovi v přesvědčivé zkratce vylíčit historický vývoj a stylové proměny architektury a výtvarného umění od doby románské až po rozvinutou gotiku, kdy politický význam města daleko přesahoval jeho středověké hradby.

Historie pražského nádraží

Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu.

Kniha vysvětluje základní pojmy z oboru architektury a na konkrétních příkladech popisuje cestu k výsledným řešením. Určeno čtenářům od 10 do 110 let. Prohlédněte si galerii.

Kniha Zánik pražského ghetta přináší novelu spisovatele Josefa Veselého. Ta začíná takřka domáckým líčením poměrů v někdejším židovském městě, nyní páté pražské čtvrti, postupně se však mění ve strhující líčení, jež nabízí skvělé popisy zániku ghetta a jeho leckdy podivných postav.

Architektura osmdesátých let stála dlouhou dobu mimo zájem odborné i laické veřejnosti. To se ale začíná měnit.

The origins of the study of glassmaking in the Czech lands were associated with archivists and historians who, in the late 19th and early 20th centuries, gathered written sources connected with this field of both economy and applied arts that has played an important part since the Middle Ages.

Jindřich (1820-1896) a Jan (1864-1901) Trenkwaldovi, největší zhotovitelé praporů nejen v Praze, ale v českých zemích