První svazek deníků Eduarda Táborského, osobního tajemníka prezidenta Edvarda Beneše za druhé světové války, pokrývá období od července 1940 do listopadu 1942.

Kniha kriticky analyzuje roli tzv. Hradu v politickém, společenském a kulturním kontextu meziválečného Československa. Na rozdíl od dosud převažujících historiografických výkladových schémat reflektuje „Hrad“ jako systém sociálních sítí soustředěných především kolem T. G. Masaryka a E. Beneše.

K výročí 150 let od úmrtí českého historika a politika Františka Palackého vychází edice jeho dosud nepublikovaných deníkových záznamů z posledních let jeho života (1865–1876), které si zapisoval do předtištěných kalendářů či sešitků.

Archiv hl. m. Prahy, konkrétně oddělení fondů novodobé správy, již mnohá léta pracuje na systematickém přejímání a digitalizaci obecních kronik městských částí, které byly připojovány jako původně samostatné obce k Praze v letech 1960, 1968 a 1974. Mnohé z nic vedly, a stále ještě z pověření hlavního města Prahy vedou, své obecní kroniky. Tyto kroniky z oblastí, které tvořily v roce 1945 pražské okolí, ukazují nejen podrobný popis místních dějin, ale ve svém souboru představují unikátní pohled na okolí Prahy jako celek a tím i na celou Prahu.

Od dělnických domků k vilové eleganci, od Dejvic až k Petřinám, od pravěku téměř po současnost. Čtvrť, kde se venkovská minulost snoubí s vilovou elegancí první republiky. Proměny malebných Střešovic sleduje nová kniha z oblíbené edice Muzea Prahy Pražské čtvrti v atraktivní grafické úpravě. Na základě bohatého obrazového materiálu v ní historička Renáta Kalašová sleduje postupný rozvoj území, završený bouřlivou proměnou v 19. a 20. století. Ponořte se do každodenního života obyvatel, poznejte vývoj zástavby i sociální rozdíly, které se ve Střešovicích utvářely po vzniku Velké Prahy za první republiky. Usedlosti, kostely, vily, kolonie, instituce, sport i hospody a spolkový život – to vše a mnohem více v knize Střešovice. Od dělnických domků k vilové eleganci.

Kniha Langweilův model Prahy / Procházka Prahou před dvěma sty lety provází jednotlivými částmi města od Staroměstského náměstí a dalších míst Starého Města přes Malou Stranu na Pražský hrad a Hradčany.

Kniha se věnuje mimořádné přestavbě interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích u Brna, především modernizaci presbytáře, na níž se v první polovině šedesátých let výrazně podílel Jan Koblasa.

Kniha představuje život a dílo sochaře, restaurátora a jáhna Karla Stádníka, výrazné osobnosti českého sakrálního umění.

Dílu barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723) je přikládán mimořádný význam nejen českými historiky umění, ale též širší kulturní veřejností, u které získal popularitu zejména díky fenoménu tzv. barokní gotiky a stavbám se symbolickými půdorysy, jež jsou mnohdy laicky spojovány s různými mystickými, až ezoterickými významy.

Zborník Zachráňme hrady II vychádza pri príležitosti 20. výročia združenia Zachráňme hrady. Mapuje prácu a prináša prehľad za posledných 5 rokoch činnosti združenia a o aktivitách jeho členov zachraňujúcich ruiny po celom Slovensku.

Města mívají své figurky. Potkáváme je na ulicích a známe z letmých setkání. Někdy známe i jejich příběhy, jindy si je domýšlíme.

Kniha, jako první svého druhu, shrnuje veškeré doposud známé i nově zjištěné poznatky o historii i současnosti veřejně přístupných pražských bronzových soch, pomníků a vybraných pamětních desek.

Na první zkušební jízdy vyrážely autobusy po Praze už v roce 1907. Provoz první městské linky spustily Elektrické podniky – předchůdce dnešního Dopravního podniku hl. m. Prahy – v roce následujícím. A pravidelná autobusová doprava funguje v hlavním městě už sto let, od roku 1925.

První svazek deníků Eduarda Táborského, osobního tajemníka prezidenta Edvarda Beneše za druhé světové války, pokrývá období od července 1940 do listopadu 1942.

K výročí 150 let od úmrtí českého historika a politika Františka Palackého vychází edice jeho dosud nepublikovaných deníkových záznamů z posledních let jeho života (1865–1876), které si zapisoval do předtištěných kalendářů či sešitků.

Kniha kriticky analyzuje roli tzv. Hradu v politickém, společenském a kulturním kontextu meziválečného Československa. Na rozdíl od dosud převažujících historiografických výkladových schémat reflektuje „Hrad“ jako systém sociálních sítí soustředěných především kolem T. G. Masaryka a E. Beneše.

Kniha se věnuje mimořádné přestavbě interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích u Brna, především modernizaci presbytáře, na níž se v první polovině šedesátých let výrazně podílel Jan Koblasa.

Kniha představuje život a dílo sochaře, restaurátora a jáhna Karla Stádníka, výrazné osobnosti českého sakrálního umění.

Města mívají své figurky. Potkáváme je na ulicích a známe z letmých setkání. Někdy známe i jejich příběhy, jindy si je domýšlíme.