PRAGENSIA

Výpravná fotografická publikace, která mapuje stavebně - historický vývoj Arcibiskupského paláce, jeho umělecké památky a interiéry.

Samosprávní předpisy statutární povahy byly pro středověké univerzity základními pravidly vnitřní organizace a v případě fakult i závaznými směrnicemi pro výuku, zkoušky a udílení akademických titulů.

Národní muzeum shromažďuje doklady o historii již dvě stě let. Oslavte toto výročí, nahlédněte prostřednictvím této unikátní knihy do jeho sbírek a prohlédněte si zblízka 200 předmětů, které tvoří jejich jádro.

Procházíme-li dnes Prahou, jejím historickým jádrem, ale zejména čtvrtěmi, jako jsou Smíchov, Holešovice, Bubeneč, Žižkov, Vinohrady či Karlín, uvědomuje si jen málokdo, že tvář a charakter dali těmto městským částem ve velké míře architekti, sochaři a malíři, vytvářející a realizující své projekty a umělecká díla v průběhu šedesátých až osmdesátých let 19. století.

Kniha je doprovodnou publikací k výstavě Praha 1848-1918.

Neony ozářily noční tvář města a vnesly do jeho ulic tajemství a moderní životní styl. Vábily k návštěvě do obchodních domů. Sváděly ke vstupu do restaurací.

Kniha koncipovaná jako historický průvodce zavede čtenáře na místa spojená s komunistickou represí proti občanům Československa.

V době, kdy končí rozsáhlá rekonstrukce věže Staroměstské radnice v Praze, která si kladla za cíl vrátit tuto historickou budovu do její původní podoby, vychází dvousetstránková publikace pod prostým názvem Staroměstská radnice.

Knižní ohlédnutí do historie Podolského přístavu je první z řady mapující přístavy v Praze. Snad nebude poslední.

Kniha je sestavena z rodinných alb obyvatel Troji a fotografií z archivu Zoologické zahrady. Připomíná minulost, mnohdy již nenávratně ztracenou.

Kniha se zabývá osudy jednoho z nejvzácnějších rukopisů, který je uložen na území České republiky. Pod signaturou Cim 2 je v knihovně pražské metropolitní kapituly chován bohatě iluminovaný evangeliář, který vznikl na sklonku karolinské periody, přibližně v závěru 70. let. 9. století.

V roce 1945 se fotograf Josef Sudek (1896–1976) vydal do ulic Prahy, aby dokumentoval škody, které napáchala druhá světová válka.

Nuselský most mohl stát už za první republiky, Petřín a Kampu jsme dnes mohli mít spojenou s asfaltem a automobily, Vyšehrad s krematoriem nebo s činžáky a Letnou s gigantickým průkopem od Vltavy až po Stromovku nebo s komplexem vládních mrakodrapů.