PRAGUE

Kniha Vycházky po Praze – Nové Město pražské je první z připravované řady publikací o krásách a historii našeho hlavního města.

Netradiční pragensie s příchutí gastronomie, pomologie a turistiky

Vlídné a laskavé čtení o Praze sepsané k příležitosti 100. výročí vzniku Velké Prahy.

Souhrn vybraných fejetonů textaře a scenáristy Ondřeje Sedláčka pro Listy Prahy 1 vyšel u příležitosti 30. jubilea tohoto kulturně společenského měsíčníku pro pražskou veřejnost.

Co se vám to klube před domem ze škvíry mezi fasádou a chodníkem, kde se vzal na dvorku ve vnitrobloku šnek, jak si poradí slípka zelenonohá, když ji z jejího hnízda vyžene psík, jak dostane bělozubka šedá svá mláďata bezpečně přes obrubník, k čemu se může ptákům hodit cigaretový nedopalek, kde hledat rdesno ptačí a co komu udělal merlík, že dostal přízvisko smrdutý či zvrhlý?

Vrcholné období italské opery v Praze

Příběh ikony pražského hotelnictví

Documenta Pragensia Monographia 40

Monografie věnovaná unikátnímu rukopisnému plánu Prahy, jejíž podstatnou součástí je jeho knižní faksimile v měřítku 1:1.

Jaké to kdysi bylo v kinech? Pompézní sály i malinké jednoduché biografy.

Kniha přináší to nejlepší z databáze prázdných domů v Praze.

Publikace Zdeňka Míky zachycuje vývoj průmyslu v Praze a jejím okolí od vzniku nejstarších manufaktur v první polovině 18. století do rozpadu Rakouska-Uherska roku 1918.

Výpravná monografie o jedinečném archeologickém nálezu rotundy sv.Václava na Malé Straně

Text je doprovázen množstvím plánů, fotografií a kreseb, jež po zničení historických terénů nadále slouží jako jediný, i když nepřímý historický pramen pro rekonstrukci historického vývoje tohoto místa v centru tehdejšího města Praha.

První monografie o doyenovi českého dějepisectví

Průvodce po místech spojených s bratry Čapkovými.

Druhé doplněné vydání obsahuje kromě stávajících i nové lokality, nově objevené dobové fotografie a plánky spojené s činností Státní bezpečnosti před rokem 1989.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku.