ARCHITEKTURA A DESIGN

Tato kniha pojednává o životě a díle tohoto význačného architekta, který patřil mezí žáky Friedricha Ohmanna a byl žákem a spolupracovníkem světoznámého architekta Adolfa Loose.

Hornický dům v Sokolově patří mezi nejvýznačnější stavby města. Po vybudování před devadesáti lety se tato budova stala nejdůležitějším kulturním a společenským centrem nejen celého města, ale také širokého regionu.

Atlas historických krovů České republiky je prvním uceleným tištěným výstupem z postupně naplňovaného internetového soupisu zveřejněného na webové stránce www.mapakrovu.cz.

Publikace se věnuje vybraným příkladům konverzí industriálních objektů či celých areálů, které byly proměněny pro potřeby kulturních institucí

Publikácia s názvom „(Vý) Stavoprojekt Trnava, Trenčín, Piešťany“ skúma históriu jedného z povojnových projektových ústavov bývalého Československa.

Tématem knihy Karoliny Jirkalové jsou vzájemné vztahy, překryvy a konflikty mezi českou architekturou, politikou a společností na sklonku státního socialismu a v prvních letech po sametové revoluci.

Populárně naučná publikace ediční řady Z klementinských pokladů dává možnost nahlédnout do alba akvarelových kreseb, jež je dnes známé pod názvem Codex pictoricus Mexicanus a originál se nalézá ve sbírkách Národní knihovny.

Publikace se věnuje mapování světové teoretické architektonické scény posledních zhruba čtyřiceti let a vytipování fenoménů, které měly nebo by mohly mít zásadní vliv na český architektonický diskurs.

Antonín Barvitius (1823 Praha – 1901 Praha) studoval na vídeňské Akademii, jeho učiteli tu byli August Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll. Následně působil ve Vídni, kde navrhoval nájemní domy a vily a zároveň pracoval ve státních službách. Roku 1856 ho rakouská vláda pověřila restaurováním přední památky italské renesanční architektury – Palazzo Venezia v Římě, v němž sídlilo rakouské vyslanectví.

O prvním řediteli pražské Uměleckoprůmyslové školy

Publikace Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu je první knihou, která souhrnně přibližuje budování celostátní sítě kulturních domů, jež byla systematicky zřizována v období socialismu na území bývalého Československa.

Co bylo na sklonku 16. století míněno pojmem sklep? K čemu sloužil mázhauz? Od kdy a v jakých polohách nacházíme v pramenech prostor označovaný jako světnice? Co byla piterna?

Automobil představuje nepřehlédnutelný symbol moderní doby. Ačkoliv se historie automobilismu stává stále populárnější, omezuje se zejména na samotné vozy a neméně zajímavý segment, představovaný právě motoristickými stavbami, zůstává stále pohříchu na okraji zájmu veřejnosti.

Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635-1689). Tento český šlechtic se v roce 1673 stal majorátním pánem a vladařem hradeckého domu a začal také zastávat významné zemské úřady.

Opevnění měst se svými věžemi, branami, ochozy a příkopy patřila k hlavním symbolům evropského středověku.