Jan Matouš Černý
Boj za právo
Jan Matouš Černý (1839 Daliměřice u Turnova - 1893 Praha), staročeský novinář a politik, historický publicista. Strýc Josefa Pekaře. Maturoval na reálném gymnáziu v Jičíně, absolvoval češtinu a dějepis na pražské univerzitě, od 1861 zaměstnán v tisku národní strany (Pražské noviny, Posel z Prahy, Slovan, Národ, Pokrok, Osvěta), cestoval po Balkáně, Švýcarsku a Německu, za státoprávní postoj byl dvakrát vězněn. Od 1876 sekretář Muzea království Českého, zasloužil se o stavbu jeho nové budovy, jednatel Ústřední matice české, 1871-1889 poslanec zemského sněmu. V historii žák Constantina von Höflera. Publikoval práce o vzniku Schulvereinu a Českého muzea, životopis Fortunáta Durycha, dokumentární monografii o Slovanském sjezdu 1848, Kroniku turnovskou. Účastnil se kampaně na obhajobu Rukopisů (1886). Vrcholem jeho díla je posmrtně vydaná edice dokumentů k vývoji české politiky Boj za právo (1893).
Nové vydání edice dokumentů z období 1848-1860 (první vydání 1893), které připravil spisovatel a sekretář Muzea království Českého Jan M. Černý, obsahuje více než 300 politických textů. Bezprostředně seznamují čtenáře jak s proměnami probíhajícími v habsburském státě, tak s formováním novodobé české společnosti a její politiky v roce 1848 a v obdobích následujících. První část publikace obsahuje dokumenty z revolučního roku 1848 a roku 1849, od událostí začínajících sjezdem ve Svatováclavských lázních (březen 1848) až po rozpuštění ústavodárného říšského sněmu 7. března 1849. Druhá část se věnuje 50. letům 19. století, tj. době tzv. Bachova absolutismu. Jednotlivé dokumenty autor uvádí stručným historickým výkladem. Vychází v edici Prameny k dějinám českého myšlení.