Cheb město evropských dějin

Frank Boldt

Cheb - město evropských dějin

Chebsko (něm. Egerland) má z historického hlediska zvláštní postavení v dějinách českých zemí. Jeho dnešní obyvatelé zde nemají kořeny z doby před r. 1945 a vztah k minulosti regionu si teprve vytvářejí. Boldtova kniha chce v prvé řadě postihnout genia loci - topografický a kulturní nástin historického vývoje Chebska, který je určen jeho obyvatelům, návštěvníkům z České republiky i z blízkého zahraničí.

Obsah:

Slovo o autorovi

Úvod

Cheb jako císařská doména v době štaufské dynastie. Exkurs: Poznámka o neviditelné sémantické neshodě mezi jazyky. / Exkurs: Poznámky ke konstrukci trvalé neshody mezi Svatou říší římskou a Českým královstvím

Cheb jako svobodné české říšské město. Exkurs: O géniu syntézy a symbiozy - poznámky o jeho některých specificky středoevropských nepřátelích

Tragédie českého státu - pomalý zánik české a chebské státnosti. Exkurs: Poznámky k reálně existující Evropě a ke vzestupu ideologií. / Exkurs: Od státu jako záruky řádu ke státu jako vůdci ve státně řízeném chaosu

V době nacionalismu. Exkurs: Co je to provinciálnost?

Vznik nového státu. Exkurs: První světová válka jako "velký třesk"moderní evropské civilizace

Cesta vedoucí k prvnímu zániku Československa - konec měšťanské Evropy

Na cestě od šílenství ke skutečnosti "soumraku bohů" neboli o téměř zdařeném pokusu dorazit Evropu neboli o zániku téměř 1000 let starého města ve dvou po sobě následujích státněteroristických režimech. Exkurs: O umění a tradici kompromisu, o jeho boji s nacionalismem a o jeho dodnes trvající převaze v české politice.

Poznámky a komentáře

Bibliografická příloha

O autorovi

Zkrácený článek Aleny Zemančíkové z webu Českého rozhlasu

Německý bohemista a historik Frank Boldt se trvale nastěhoval do Čech v roce 1992, kdy koupil v Chebu jednu z posledních historických budov v Poohří, barokní koželužnu s vysokou třípatrovou půdou pod strmým dřevěným štítem. Čechy a zejména Prahu ovšem dobře znal, jednak tu v 60. letech studoval na Karlově univerzitě, jednak sem jezdil za přáteli historiky a literáty. 

Frank Boldt byl jedním z prvních propagátorů česko-německo-židovského pojetí kultury českých zemí, přednášel takto během svého zakladatelského působení na univerzitě v Kostnici, kde po něm zůstala edice česká Postila. Do česko-německého diskursu v 90. letech vnášel přímo, bez politické opatrnosti formulované myšlenky, ale také akademicky otevřeného kritického ducha, prostého apriorních hodnocení.

Prožil několik let v nejvyšší politice jako tlumočník německých kancléřů při jednání o mezistátních smlouvách zemí tehdejšího ( jsme v 70. letech 20. století) sovětského bloku.

Svůj dům v chebské koželužně časem zvelebil a dostavěl o přednáškové prostory, knihovnu, altán a sklepní sál a v těchto všech prostředích pořádal letní školu, na níž se každoročně po dva týdny probíraly nejrůznější aspekty středoevropských dějin.

Frank Boldt byl Evropan do morku kostí a dovedl velmi zábavným a intelektuálně vzrušujícím způsobem spřádat linie od Kantova Königsbergu třeba do Kynšperka nad Ohří, nám Čechům uměl objevovat naši vlastní zemi v evropských souvislostech kulturních a náboženských. Byl současně asketa ( například ve svém domě netopil) a bohém (pěstoval celoživotní mystifikaci ohledně svého kašubského původu a jménem Kašubů i vystupoval), byl neuvěřitelně velkorysý a náhle překvapivě přísný. Jeho nejbližší to s ním neměli lehké, ale vždy v něm měli jistotu hlubokých vědomostí a jasného, humánního postoje.

Frank Boldt mluvil bezvadnou češtinou se silným německým přízvukem, jeho slovní zásoba byla vybudovaná četbou filozofických textů Jana Patočky a pobyty v pražských hospodách 60. let 20. století.