Vendula Hnídková (ed.)
Duch, který pracuje
Architektura v letech 1918-1945 na území Československa a Protektorátu Čechy a Morava vznikala na základě výrazně proměnlivých zadání v čase a místě. Pro výstižnější ukotvení tehdejší architektonické produkce do vymezeného teritoria nevelké země uprostřed neklidné situace střední Evropy se nabízí bezprostřední konfrontace architektury s tématy z politických věd. Proto je v každé kapitole kromě uvedeného důrazu na typologické kategorie anebo tematizování rolí individuálních versus skupinové v procesu realizace státních zakázek reflektován také jeden zastřešující termín ze sféry politologické teorie, který napomáhá plastičtějšímu propojení vztahu architektury a politiky. Testování ambivalentních pozic aktérů architektonického a politického provozu při vytváření kulis Československa a protektorátu, zkoumání jejich vzájemně sdílené a rozvíjené stavební produkce na pozadí dobových politických problémů přispívá k vrstevnatějšímu přiblížení definice místní identity skrze architekturu, kterou Joseph Maran nazval „petrifikovanou ideologií“.
Obsah:
„Silná osobnost váží více než sebe lepší organizace”?
Pražský hrad - kontinuita autority
Letná - středisko demokratické republiky
Vážnost a důstojnost ministerských budov
Armáda - pilíř státu
Vztahy mezi centrem a periferií - proměna Slovenska a Podkarpatské Rusi
Plánování metropole - státní komise pro regulaci Prahy a okolí
Komunální strategie - výstavba Brna a Moravské Ostravy
Stát versus národ na poli architektury v meziválečné Praze a Bratislavě
Architektura a politika - tělo občana v reálném i iluzivním prostoru
Důstojným bydlením k sociálnímu smíru
Levicový radikalismus - architekti Levé fronty a Svaz socialistických architektů
Výstava Za novou architekturu
Jmenný rejstřík
Seznam vyobrazení
Soupis literatury
Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha 2020, rozměr 140 x 220 mm, 608 s., bar., bilingvně česky / english, ISBN 978-80-88308-22-5