Když peníze vládly vlnám

Jakožto velmoc musela habsburská monarchie disponovat válečným loďstvem schopným ochránit její státní příslušníky a hájit čest její vlajky i mimo své domovské vody. Křižníky a další plavidla reprezentující Rakousko-Uhersko v zámoří si ale nemohly zjednat patřičný respekt, jestliže je nedoprovázel stín mocného bitevního loďstva, a i obrana členitého dalmatského pobřeží se zdála mnohem snazší s několika divizemi moderních bitevních lodí nežli bez nich. Lodě ovšem nevznikají jen tak z pěny na vlnách – vybudovat odpovídající námořní moc tudíž vyžadovalo mnoho času, peněz a úsilí, jehož výsledek rozhodně nebyl zaručený. Technický pokrok neúnavně kráčel vpřed, jednání s vládami byla všechno, jen ne snadná a v neposlední řadě muselo habsburské soustátí zajistit i ochranu svých dlouhých pozemních hranic. Některé záměry rakousko-uherských admirálů tak zůstaly pouze na papíře a na konci strastiplné cesty, která vedla k realizaci plánů jiných, mnohdy čekal jen částečný úspěch.

1. Úvod

2. Odkaz admirála Sternecka (1883-1897)
2.1 Éra klounu a torpéda
2.2 Sterneckův poslední rok

3. Nový velitel, staré problémy (1898-1904)
3.1 Moderní loďstvo, nové lodstvo
3.1.1 Moderní loďstvo, drahé lodstvo
3.1.2 Úskali dualistického systému
3.1.3 O efektní reprezentaci
3.1.4 Zvolna vpřed
3.2 Středomořské záležitosti
3.3 Závazek zvaný kvóta
3.3.1 Opory v domácím průmyslu
3.3.2 Cesta k prvním Ujednáním

4. Čas změn (1904-1907)
4.1 Na dluh
4.1.1 Ambice, spolupráce, rezignace
4.1.2 První kroky nového velitele
4.1.3 Hospodářská stránka věci
4.2 Itálie spojenec, soupeř, nepřítel
4.2.1 Ponuré vyhlídky Ministerstva války
4.2.2 Buď spojenci, nebo nepřátelé
4.2.3 Regia Marina
4.3 Ve znamení pokroku - ponorky, Cušima, Invincible
4.3.1 Podněty z Francie
4.3.2 Zprostředkovaná zkušenost
4.3.3 Fisher a jeho děti
4.3.4 Poučení...?

5. Posedlost jménem Dreadnought (1907-1911)
5.1 Předkolo
5.1.1 Tah Rakouska-Uherska
5.1.2 Na tahu je Itálie
5.2 (Ne)objednané lodě
5.2.1 Plánování
5.2.2 Mimořádné poměry, mimořádná opatření
5.2.3 Legalizovat, schválit, vysvětlit
5.2.4 Soukromý průmysl a platební morálka

6. Neuskutečněné úmysly (1911-1914)
6.1 Systémové řešení?
6.2 Čtvrté společné ministerstvo?
6.3 Počítání děl
6.3.1 Rovnováha na Jadranu
6.3.2 Rovnováha ve Středomoří
6.3.3 Trojspolek ve Středomoří
6.4 Ersatz Monarch´
6.4.1 Rok provizoria
6.4.2 Montecuccoli a první superdreadnought
6.4.3 Haus a první superdreadnought
6.4.4 Zakázky pro zahraničí
6.4.5 Poslední předválečný program
6.5 Nejvhodnější pojetí, ideální loďstvo

7. Závěr

8. Seznam grafů, tabulek a zkratek´
8.1 Tabulky
8.2 Grafy
8.3 Zkratky

9. Bibliografie
9.1 Archivní fondy
9.2 Vydané prameny
9.3 Paměti
9.4 Dobový tisk
9.5 Literatura

10. Přílohy
10.1 Příloha 1: Dohoda mezi vládami a Ministerstvem války z 6. ledna 1911
10.2 Příloha 2: Zákony o flotě
10.2.1 Německý zákon o flotě z roku 1900
10.2.2 Návrh rakouského zákona o flotě z roku 1911
10.3 Příloha 3: Ujednání z roku 1906-uherská verze