Krajina a její architektura

Texty dvanácti autorů a autorek ukazují šíři záběru současné krajinářské architektury a bohatství kontextů, v nichž se uplatňuje. Hlavními tématy jsou vztah ekologie a estetiky, krajinářská architektura v kontextu soudobé vizuální kultury, ale také v kontextu sociálních proměn současné metropole a různých životních způsobů jejích obyvatel. Mezi hlavní výzvy dneška patří transformace někdejších průmyslových areálů a zbytkových území, pro něž se vžilo označení městská divočina, ale i příměstských krajin. Nalezení nové role pro tato území a jejich začlenění do každodenního života lidí i do životních cyklů přírody je velkým úkolem současné krajinářské architektury. Je to úkol o to těžší, že při jeho řešení nelze spoléhat na historické vzory a je zapotřebí hledat křehkou rovnováhu mezi architektonickou formou a ekologickou zodpovědností.

Jana Tichá. Možnosti tvorby a reflexe současné krajiny

Sven Ingvar Andersson. Dopis z mého dvorku (1967)

Martha Schwartz. Krajina a každodenní kultura po modernismu (1992)

Marc Treib. Musí krajiny něco znamenat? (1995)

Ignasi de Sola-Morales Rubió. Vágní terén (1995)

Gilles Clément. Tři koncepty: Zahrada v pohybu / Planetární zahrada / Třetí krajina (2008)

Leonard Grosch a Constanze A. Petrow. Parky pro lidi (2015)

Susann Ahn a Regine Keller. Falešná příroda? (2016)

Michel Desvigne. Nová uzemí pro veřejný prostor (2020)

Joan Nassauer. Neuspořádané ekosystémy, uspořádané rámce (1995)

Elizabeth K. Meyer. Udržitelná krása. Výkonnost vzhledu: manifest ve třech částech (2008)

Marc Treib. Etika ≠ estetika (2018)

Julian Raxworthy. Viridický manifest (2018)

Autorky a autoři

Summary