Metody zkoumání a interpretace architektury

Publikace se věnuje mapování světové teoretické architektonické scény posledních zhruba čtyřiceti let a vytipování fenoménů, které měly nebo by mohly mít zásadní vliv na český architektonický diskurs. Výběr autorů, interpretačních a hodnotových přístupů je proto nutně selektivní. Mimo autory a přístupy s jistou mírou vlivu na českou scénu - i vzhledem k dostupnosti reprezentativních překladů - jsou tu uvedeny další klíčové osobnosti současného světového teoretického architektonického dění, které není možno pominout.

PŘEDMLUVA

1. KAPITOLA
Aktuální stav architektonické teorie v českých zemích - českých autorů, výčet významných překladů - výčet významných prací k architektonické teorii

1.1 Úvod
1.2 Aktuální stav architektonické teorie v českých zemíchzemích; výčet významných
prací českých autorů
1.3 Výčet významných překladů k architektonické teorii
1.4 Léon Krier
1.5 Dalibor Veselý
1.6 Závěrem

2. KAPITOLA
Pojem krize" v architektuře - co z toho plyne pro architektovu praxi; analýza současného Pojem krinezení pomocí prací Christiana Norberga-Schulze, Karla Kosíka, Léona Kriera, Herberta Bangse, Dalibora Veselého, Miroslava Šika, Kennetha Framptona, Iriny Dobricyny

2.1 Fenomenologický koncept Christiana Norberga-Schulze při zkoumání krize moderní architektury
2.2 Kosíkovo pojetí krize moderní architektury - kritika adorace dopravy a ztráta vznešeného"
2.3 Krierovo postmoderní pojetí krize současné architektury
2.4 Bangsovo pojetí krize architektury - absence posvátného
2.5 Dalibor Veselý ke kritice moderní architektury
2.6 Kenneth Frampton a jeho koncept krize
2.7 Kritika moderní architektury v pojetí „tradicionalisty" Miroslava Šika
2.8 Krize architektury při změně paradigmatu - vstup do digitálního věku
2.9 Ohlédnutí po klíčových momentech 20. století v pojetí Iriny Dobricyny
2.10 Otázky ženského a mužského přístupu k tvorbě

3. KAPITOLA
O zbytnosti a nezbytnosti architektonické teorie v práci architekta. Architektonická teorie chápaná jako prostor, ve kterém je tvůrčí proces architektonické práce se všemi jeho omezujícími i otevírajícími se podmínkami umožněn

3.1 Význam a etapizace vývoje architektonické teorie v podání Michaela Hayse
3.2 Vztah architektonické teorie a praxe na vybraných stavbách
3.3 „Příruční teorie" - tradičně český způsob vyrovnávání se s architektonickou teorií
3.4 Fundamentálně založená teorie
3.5 Co by architektonická teorie v českém prostředí mohla znamenat
3.6 Význam a etapizace vývoje. Architektonická teorie a „krása"

4. KAPITOLA
Téma interpretace jako otázka kritérií - co znamená interpretovat; příklady interpretací (fenomenologická, fraktální)

4.1 Fenomenologické předpoklady zkoumání - domov jako výchozí moment
4.2 Fenomenologické předpoklady zkoumání ve vztahu k architektuře
4.3 Fenomenologické chápání prostoru v díle Otta Friedricha Bolnowa
4.4 Tělesnost ve vnímání architektury a výtvarného umění
4.5 Fraktální předpoklady zkoumání
4.6 Postteorie v současném americkém architektonickém diskursu

5. KAPITOLA
Téma hodnocení: kritéria uplatňovaná v současných přehledových, teoretických a souborných publikacích architektonické teorie

5.1 Úvod k hodnocení, emergentní proces ustavování kvality
5.2 Kvalita - základní požadavky
5.3 Funkce preciznosti v otázkách hodnocení
5.4 Od požadavků na kvalitu ke konkrétnímu příkladu - zenová zahrada
5.5 Základní tendence současné architektury a hodnocení v pozdním dile Christiana Norberga-Schulze
5.6 Dnešní přístupy k hodnocení a interpretaci
5.7 Vstup do amerického teoretického diskursu
5.8 Osmdesátá léta a „slabé myšlení"
5.9 Masová produkce jako jeden z fenoménů 20. století
5.10 Anthony Vidler
5.11 Ákos Moravánszky a Bernard Tschumi. Dva rozdílné přístupy k hodnocení architektury 20. století
5.12 Hodnocení architektury v přístupu Jany a Jiřího Ševčíkových

6. KAPITOLA
Architektonická idea na cestě k realizaci - etapizace, v čem pomáhá teorie

6.1 Architektonická idea a její naplnění
6.2 Fenomén svobodné tvorby v architektuře velmi pozdní moderny
6.3 Rozpracování ideje
6.4 Experiment a jeho význam v práci architekta
6.5 Architekt a jeho teoretik: Karel Prager a Dalibor Veselý
6.6 Vztah teorie a praxe u několika současných českých architektů

7. KAPITOLA
Interpretace a hodnocení jednotlivých staveb

7.1 Metodická poznámka k výběru staveb pro interpretaci
7.2 Výběr z českých realizací šedesátých let, jejich interpretace a popis probíhajícího procesu ustavování kvality
7.3 Několik realizací charakterizujících českou scénu posledních dvaceti let
7.4 Výběr ze světové architektury posledních dvaceti let se základním vymezením

ZÁVĚR
ENGLISH SUMMARY
PRAMENY A LITERATURA
PUBLIKAČNÍ ČINNOST