Mezi demokracií a diktaturou. Domov a exil

Jaroslav Krejčí

Mezi demokracií a diktaturou. Domov a exil

Profesor Jaroslav Krejčí patří šíří svých badatelských zájmů k výjimečným osobnostem české i evropské vědy. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, věnoval se však spíše ekonomii a po válce vypracoval pro tehdejší Československou sociální demokracii alternativní návrh pětiletého plánu. V 50. letech byl vězněn, v srpnu roku 1968 odešel do Velké Británie, kde se aktivně zapojil do činnosti československého exilu.

Po roce 1989 navázal četné kontakty s českou vědeckou obcí a s českými vědci úzce spolupracuje: je vedoucím Střediska pro výzkum sociálně-kulturní plurality při Filozofickém ústavu AV ČR, čestným předsedou Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky a čestným členem Učené společnosti ČR.
Ve svém studijním záběru přešel postupně od ekonomie k širším společenským problémům: zabýval se sociologií, politologií a sociální antropologií a pokusil se postihnout společnost v jejích dějinných i zeměpisných dimenzích. Je autorem dvacítky knižních monografií, desítky analytických studií v řadě jazyků od češtiny, přes dominující angličtinu k francouzštině, němčině, holandštině a polštině. Jeho stěžejní dílo nese název Postižitelné proudy dějin (2002).
Krejčího čtivě napsané paměti dobře odrážejí pohnuté osudy svého autora. Jsou podány bez stesku či sebelítosti, zato s dostatečným odstupem a často s humorným nadhledem.