Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu

Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu

Publikace Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu je první knihou, která souhrnně přibližuje budování celostátní sítě kulturních domů, jež byla systematicky zřizována v období socialismu na území bývalého Československa. Tyto stavby se jako místa veřejného života poválečné společnosti těšily velkorysé státní podpoře, a to nejen po stránce ekonomické, ale i politické či legislativní. Náš zájem se nesoustředí pouze na jejich specifickou typologii, ale nahlížíme také jejich osvětový a emancipační potenciál i roli politického nástroje organizace a kontroly volného času. Publikace se rovněž zaměřuje na hledání kořenů a programových předchůdců kulturních zařízení vznikajících od 19. století i v meziválečné době (spolkové a národní domy nebo domy pracujících), s přesahem do období po roce 1989, kdy se budovy a jejich provozovatelé museli a někdy stále musí vyrovnávat s aktualizačními nároky. Kniha pokrývá český i slovenský kontext výstavby kulturních domů, díky čemuž se daří nejen pokrýt celé území bývalého Československa, ale také zachytit rozdílné historické zkušenosti. Texty do knihy napsali Jiří Andrs, Jan Galeta, Hubert Guzik, Katarína Haberlandová, Michaela Janečková, Laura Krišteková, Josef Ledvina, Irena Lehkoživová, Henrieta Moravčíková, Peter Szalay, Karel Šima, Jitka Šosová, Lukáš Veverka, Jan Zikmund, předmluvu pak přední britský historik kultury a umění David Crowley.

Kniha je kombinací odborné knihy a obrazové publikace se snímky fotografů Oskara Helcela a Martina Netočného. Série fotografií člení texty do čtyř částí, z nichž první se zaměřuje na historické předobrazy kulturních domů v českých zemích i na Slovensku od 19. století, druhý pak na praktické aspekty jejich výstavby v době státního socialismu. Třetí sleduje dějiny a proměny kulturních domů v českých zemích od druhé světové války do devadesátých let 20. století. Čtvrtý oddíl se soustředí na totéž na slovenském území a dále obsahuje dvě případové studie, jednu ze Slovenska a druhou z České republiky. Jednotlivé texty doprovází řada dobových reprodukcí, z nichž velká část je publikována poprvé. Grafika Tereza Hejmová, Adéla Svobodová. Vychází v české a anglické jazykové mutaci v koedici s Galerií VI PER a za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Státního fondu kultury České republiky. Výroba publikace byla dofinancována též díky mnoha přispěvatelům prostřednictvím www.donio.cz.

Michaela Janečková je historička architektury a pedagožka, zabývá se zejména českou poválečnou architekturou.
Irena Lehkoživová je historička architektury a spoluzakladatelka Galerie VI PER. Obě společně spolupracují již řadu let, naposledy např. na vydání knihy Karel Prager a Družstvo pro výstavbu rodinných domků s ateliéry

Obsah

Předmluva
Úvod. Michaela Janečková, Irena Lehkoživová

Jaká kultura se odehrávala v kulturních domech? Ideologie kulturní infrastruktury v historické perspektivě. Karel Šíma
Národní domy a další společenské budovy před první světovou válkou. Stavby pro kulturu před kulturními domy. Jan Galeta
Od tanečních sál k multifunkčným centrám kultúry a vzdelávania. Reduty na Slovensku. Katarina Haberlandová, Laura Krišteková
Kultura typická, kultura typizovaná: Legislativní a organizační rámec výstavby kulturních domů v Československu. Lukáš Veverka
Komunikace uměním: Výzdoba a agitace kulturních domů v socialistickém Československu. Jitka Šosová
Kulturák do každé obce: budování sítě kulturních domů v českých zemích 1939-1989. Michaela Janečková, Irena Lehkoživová
Horká brambora: kulturáky kolem roku 1989. Hubert Guzik
Domy kultúry na Slovensku: vzestup a pád jednoho typologického druhu. Henrieta Moravčíková, Peter Szalay
Manažerské řízení Paláce kultury v Praze: hra o rozpočet na sklonku socialistické éry a v počátcích budování kapitalismu. Jiří Andrš
Čo ostalo po bratislavskom Istropolise? K deštrukcii najväčšejšieho kultúrno-spoločenského komplexu na Slovensku. Peter Szálay - Henrieta Moravčíková