Práce z dějin Akademie věd – 1/2009

Recenzovaný odborný časopis (od r. 2009) volně navazující na Práce z dějin Československé akademie věd, resp. z Archivu Akademie věd

Časopis je zaměřen na studie z dějin vědeckých institucí, zejména Akademie věd ČR a jejích předchůdců; přináší texty o životě a díle předních vědců. 
Zabývá se pramennou základnou k dějinám vědy, výběrem, zpracováním, zpřístupňováním a využíváním institucionálních a osobních archivních fondů a sbírek, spisovou službou a ediční činností. 
Věnuje se obecnějším tématům z archivnictví, dějin vědy a vzdělanosti, společenské reflexi vědy, koncepcím vědní politiky a vývoji vztahů mezi univerzitní a neuniverzitní vědou, a to i v širším mezinárodním kontextu.

Obsah:

STUDIE
Miroslav Kunštát: Historikové mezi Prahou a Vídní. Česko-rakouská komise historiků a její předchůdci
Jakub Hajíček, Jiřina Popelová jako komenioložka – několik poznámek

EDICE
Milan Ducháček, Korespondence Ondreje R. Halagy a Václava Chaloupeckého. „Shledávám zcela logickým, že nalézáte příbuzenské vztahy mezi slovenským východem a český západem...“

ARCHIVNÍ FONDY
Milan Hašek (Vlasta Mádlová)
Vladimír Staněk (Marie Bahenská)

KRONIKA
Výroční zpráva Archivu Akademie věd České republiky za rok 2008 (Jan Bílek a kol.)
České archivy a zahraniční inspirace (Martina Jeránková)
Prezentace a reprezentace české vědy a kultury v prvním desetiletí samostatného státu (1918–1929) (Daniela Brádlerová – Vlasta Mádlová)
Opožděně o opožděném. K osudům Josefa Velenovského a jeho díla (Jan Janko)
Doc. PhDr. Zdeněk Šolle, CSc. (Jindřich Schwippel)

RECENZE A ZPRÁVY
Bohumil Jiroušek a kol., Proměny diskursu české marxistické historiografie (Pavel Holát)
Poznámky ke knize Jiří Lach, Laichterovo nakladatelství a projekt České dějiny (Karol Bílek)
Zprávy o literatuře (Marie Bahenská, Pavel Holát, Hana Kábová)

Resumé:

Miroslav Kunštát: Historikové mezi Prahou a Vídní. Česko-rakouská komise historiků a její předchůdci

Resumé: Studie se zabývá institucionální spoluprací mezi českými a rakouskými historiky od r. 1957 (kdy byly navázány první oficiální kontakty) až do r. 2003, a sice na symbolickém příkladu Česko-rakouské komise historiků a jejích předchůdců. Navzdory citelným zvratům a césurám se v oblasti historických věd tato spolupráce vyvíjela – s výjimkou prvního desetiletí tzv. normalizace po r. 1969 – poměrně intenzívně, každopádně mnohem silněji než s ostatními „kapitalistickými” státy (a zvláště se Spolkovou republikou Německo). Po r. 1989 došlo k prohloubení a rozšíření této spolupráce jak v tematickém, tak i institucionálním rozměru, přičemž domnělé „monopolní” postavení společné komise historiků (resp. i ostatních bilaterálních komisí historiků) – ve smyslu koordinace a výsostné interpretační autority – se ukázalo být, a to nejenom v rakousko-českém případě, zastaralým modelem. Na tom nic nezměnily ani některé pokusy z politické sféry přenést a „postoupit” těmto komisím alespoň část politických debat o složitostech nedávné historie.

Resumé: Historians between Prague and Vienna. The Czech-Austrian Commission of Historians and its predecessors
This paper deals with institutional collaboration between Czech and Austrian historians from 1957 (when the first official contacts were established) to 2003, involving the symbolic example of the Czech-Austrian Commission of Historians and its predecessors. Despite appreciable reversals and hiatuses, this collaboration developed quite intensively within the field of historical studies, apart from during the first decade of „normalization” after 1969, and in any case much more than with other „capitalist” states (particularly West Germany). After 1989 this collaboration was extended and intensified both with regard to subject-matter and the institutional dimension, although the assumed „monopoly” status of the joint commission of historians (as well as other bilateral commissions of historians) – as a coordinating and supreme interpretation authority – proved to be an outdated model, and not only in the Austrian-Czech case. This was not altered by attempts from the political sphere to transfer and „assign” at least some of the political debates on the complications of recent history onto these commissions. (Translated by Melvyn Clarke.)

Key words: Czech-Austrian relations, Czech-Austrian Commission of Historians, Czech and Austrian cooperation in the historical sciences. 

Resumé: Historiker zwischen Prag und Wien. Die Tschechisch-österreichische Historikerkommission und ihre Vorgänger
Der vorliegende Beitrag befasst sich mit der institutionellen Zusammenarbeit der tschechischen und österreichischen Historiker von 1957 (als die ersten „offiziellen” Kontakte angeknüpft werden konnten) bis etwa 2003, und zwar auf dem symbolischen Beispiel der gemeinsamen Österreichisch – tschechischen Historikerkommission und ihrer Vorgänger. Trotz der spürbaren Zäsuren, insbesondere im ersten Dezennium der sog. Normalisierung in der Tschechoslowakei (nach 1969), entwickelten sich die wissenschaflichen Kontakte zwischen der Tschechoslowakei und Österreich auch in der Geschichtswissenschaft verhältnismäßig intensiv – jedenfalls viel intensiver als die mit den anderen „kapitalistischen Staaten” (und insbesondere die mit der Bundesrepublik Deutschland). Nach dem Jahre 1989 kam es zu einer schnellen Vertiefung und Erweiterung der Zusammenarbeit (sowohl im thematischen als auch im institutionellen Bereich); die „Monopolstellung” der gemeinsamen Historikerkommissionen (im Sinne der Koordinierung oder der mehr oder weniger spürbaren Deutungshoheit) zeigte sich jedoch, nicht nur im österreichisch-tschechischen Fall, als ein Auslaufmodell – ungeachtet der wiederholten Versuche der Politik, an die bilaterale historische Kommission (Kommissionen) mindestens einen Teil der politischen Debatten über die schwierige Vergangenheit „weiterzugeben”. (Übersetzt von Miroslav Kunštát.) 

Jakub Hajíček, Jiřina Popelová jako komenioložka – několik poznámek

Resumé: Studie se věnuje komeniologickému dílu Jiřiny Popelové-Otáhalové (1904–1985). Úvodní část charakterizuje vzájemné vztahy mezi jejími studiemi z této oblasti a ostatním dílem (Popelová psala rovněž o etice a o dějinách filozofie). Nejobsáhlejší část příspěvku analyzuje jednotlivé komeniologické texty se zaměřením na méně známé studie ze 70. let 20. století. Autor dochází k závěru, že Popelová byla komenioložkou, která posunula zásadně bádání o J. A. Komenském, zvláště se zasloužila o nové chápání jeho spisu Obecná porada o nápravě věcí lidských.
Resumé: Jiřina Popelová´s Comeniological Studies
The study describes significance of work of Jiřina Popelová-Otáhalová (1904–1985) in Czech Comeniological research. The introduction part presents relationship between Comeniological studies and the rest of her work. (She also thought and wrote e. g. about ethics or history of philosophy.) The most extensive part is an analysis of single Comeniological texts focusing particularly on less known studies from 1970´s. The conclusion is that Jiřina Popelová was a researcher who changed general understanding of Jan Amos Komenský, especially comprehension of his basic writing The General Deliberation on the Remedy of Human Matters. (Translated by Jakub Hajíček.)
Key words: Jiřina Popelová – Marxism – positivism – Comeniological research – Jan Amos Komenský.
Milan Ducháček, Korespondence Ondreje R. Halagy a Václava Chaloupeckého. „Shledávám zcela logickým, že nalézáte příbuzenské vztahy mezi slovenským východem a český západem...“
Resumé: Edice mapuje pět poválečných let (1946–1951) trvající korespondenci mezi začínajícím slovenským historikem, správcem Východoslovenského kulturního ústavu Svojina Ondrejem R. Halagou a prof. Václavem Chaloupeckým, jehož si Halaga zvolil za konzultanta plánované dizertace o kolonizaci východoslovenského regionu. Korespondence představuje dialog dvou generačně odlišných, avšak na čechoslovakistickém stanovisku setrvávajících badatelů, zejména však ze specificky východoslovenského úhlu pohledu glosuje pozadí proměn společenského klimatu zapříčiněných politickými změnami během poválečných let. Zachycuje především centralizační tlaky, prosazované novou politickou garniturou z bratislavského centra, v jejichž důsledku byl Halaga nucen ukončit své publikační a redakční aktivity spojené se spolkem a revue Svojina.

Resumé: The Correspondence between Ondrej Halaga and Václav Chaloupecký

Edited documents cover five years (1946–1951) of correspondence between then young Slovakian historian Ondrej R. Halaga and his tutor, renowned Czech medievalist Václav Chaloupecký. Their correspondence deals with the issue of Czechoslovak unity as both of them were of the last few who still abode with the idea at that time. They also discussed the question of collonisation of Eastslovakian region, which became the main subject of Halaga´s early paper published in Eastslovakian cultural revue Svojina. Chaloupecký´s letters show his late focus on the history of Slovakia and its contemporary problems. From the specific Eastslovakian point of view the letters also quote the atmosphere of political changes that Czechoslovak republic went through during the formentioned period, especially the centralistic and unificating tendencies pursued by the Slovakian Communist Party (KSS), which put Halaga´s activities bound with Svojina to an end. (Translated by Milan Ducháček.)
Keywords: Václav Chaloupecký, Ondrej Halaga, Eastern Slovakia, Czechoslovakism, historiography