Překračování hranic ghetta: Proměna židovských sídelních struktur a akulturační strategie židů

Zrovnoprávnění židů v 19. století mělo dalekosáhlé důsledky pro podobu židovského osídlení v českých zemích. Brány ghetta se otevřely a židé se z uzavřených čtvrtí začali svobodně stěhovat. Autor v této knize pomocí demografických a kartografických nástrojů zkoumá, jak se ve čtyřech městech – Boskovicích, Hranicích, Kolíně a Lošticích – proměnila prostorová struktura židovského osídlení a co tuto proměnu ovlivňovalo.

Srovnání situace v jednotlivých městech ukazuje, jak podoba židovského osídlení úzce souvisela se začleněním židů do městské společnosti, nebo v některých městech naopak s rezervovaným postojem většinové společnosti vůči nábožensky a jazykově odlišnému obyvatelstvu. Analýza různých typů sociálního jednání a akulturace mimo jiné ukazuje, že zatímco prostorové hranice postupem desetiletí mizely, mentální hranice měly mnohem větší setrvačnost, neboť jejich udržování považovali i samotní židé za podstatné pro zachování své identity.

Úvod

Prameny a metoda

Kartografická analýza

Analýza populačních skupin

Akulturační strategie

Prostorové struktury židovského osídlení

Výchozí podoby ghetta

Rozšířené ghetto

Přetrvávající ghetto

Vnitřní dynamika židovského osídlení

Význam vnější migrace

Pokles atraktivity

Loštice: prolínání konzervatismu s nacionalismem

Hranice: "Svůj k svému!"

Boskovice: "město nevalně uvědomělé"

Kolín: obvinění z rituální vraždy

Vliv antisemitismu na migraci?

Sociokulturní hranice

spolková činnost: mezi integrací a segregací

Udržování židovského náboženského prostoru

Židovské politické obce: od vynucené k taktické segregaci

Židovské školy: dobrovolná segregace židovských dětí

Mnohojazyčnost a nacionální marginalizace

Závěr

Kartografická příloha

Summary

Prameny a literatura

Seznam tabulek

Seznam vyobrazení

Věcný rejstřík

Místní rejstřík

Jmenný rejstřík