Michal Plavec
Šlechta v oblacích
Balony a vzducholodě 1790 - 1914
Stopy aristokratů a aristokratek nalezneme již v době prvních nesmělých pokusů o vzlet. V případě pražských pokusů s neřízenými balony 14. a 16. února 1784 objevíme jméno vzdělaného hraběte a vychovatele arcivévodů Armanda Gastona Motteta, původem sice ze švýcarské rodiny, kterou do hraběcího stavu povýšil modenský vévoda Francesco III. d´Este, ale jehož syn Alexander Armand získal od císaře Františka I. 14. března 1827 v Čechách inkolát. Pozadu ale nezůstala ani Morava, kde se podobný pokus uskutečnil přímo v zahradách zámku v Židlochovicích. V tomto případě se jednalo o ryze společenskou aristokratickou událost, jejíž hlavní aktérkou byla 12. září 1784 hraběnka Marie Kristýna Dietrichstein-Proskau-Leslie, které v tom zdatně sekundovala kněžna Markéta Kateřina Piccolomini. V této souvislosti pouze připomeňme, že k pražskému vzletu došlo nějaké tři měsíce od prvního vzletu balonu s lidskou osádkou v listopadu 1783 ve Francii a k tomu židlochovickému přibližně deset měsíců od tohoto mezníku větroplavby.
V monografii „Šlechta v oblacích. Balony a vzducholodě (1790-1914)“ se čtenáři mohou blíže seznámit s životy hraběte Jáchyma ze Šternberka, vojevůdce hraběte Josefa Václava Radeckého z Radče, arcivévody Leopolda Salvátora, hraběte Mikuláše Des Fours-Walderode a svobodného pána Franze Adolpha von Berlepsche. Kromě maršála Radeckého, jenž do rakouské armády zavedl rakety a povolil první letecké bombardování na světě z nepilotovaných balonů v roce 1849, se všichni vydali někdy do vzduchu. Šternberk se stal prvním rodákem ze zemí Koruny české, jenž se 30. října 1790 vypravil „do povětří“, arcivévoda létal ve vlastním balonu, často i nad Čechy a Moravu, a hrabě Des Fours-Walderode také létal balonem a dokonce byl i viceprezidentem Vídeňského aeroklubu. Von Berlepsch, rodák z Býchor u Kolína, se zase stal prvním pilotem rakousko-uherských vzducholodí. I všichni ostatní se narodili v zemích Koruny české. Jejich životní osudy jsou patřičně barvité a v líčení jejich osudů se kniha nezaměřuje jen na jejich vzduchoplavbu, ale i rodinné zázemí a osudy jejich potomků, pokud nějaké měli.
Obsah:Kořeny větroplavby v zemích Koruny české- První rodák z Čech v oblacích. Hrabě Jáchym ze Šternberka (1755-1858)
- První balony v Čechách a na Moravě
- První větroplavec
- Cestovatel a majitel panství Radnice
Na přelomu dvou epoch. Hrabě Josef Václav Radecký z Radče (1766-1858)- Dětství a mládí pozdějšího vojevůdce
- Zavedení raket do rakouské armády
- Letecké bombardování Benátek
Vzduchoplavec z rodiny panovníka. Arcivévoda Leopold Salvátor (1863-1931)- Vzduchoplavec Leopold Salvátor
- Pokus o přelet kanálu La Manche
- Automobilista Leopold Salvátor
- Vojenské využití automobilu
- Inspekční cesta Leopolda Salvátora po Bosně a Hercegovině v červnu až srpnu 1909
- Vzducholodě v životě Leopolda Salvátora
- Letadla těžší než vzduch
- Leopold Salvátor za světové války
- Korupční skandál
- Hledání místa pro nový život
- Pád španělské monarchie
- Arcivévodové, bratři, piloti!
- Inspektor nacistické Luftwafe
- Druhá světová válka a poválečné osudy rodiny
Viceprezident Vídeňského aeroklubu. Hrabě Mikuláš Des Fours-Walderode- Dětství a mládí hraběte Mikuláše
- Arthur Des Fours-Walderode a plavba za oceán
- Vzduchoplavba v životě Arthura Des Fours-Walderode
- Praní špinavého prádla na veřejnosti
- Člen Vídeňského aeroklubu
- Ve světové válce
- Poslanec panské sněmovny
- Rodina v meziválečném období
- Ve společnosti učených pánů
- Válečné a poválečné osudy členů rodiny
První rakousko-uherští letci jsou z Čech! Svobodný pán Franz Adolf von Berlepsch (1875-1914)
- Rytíř Horský a jeho rodina
- Svobodní páni von Berlpsch
- Dětství a mládí Franze Adolfa von Berlepsche
- Císařsko-královský vojenský aeronautický ústav
- Rakousko-uherské vzducholodě
- Vzducholodí do západočeských lázní
- Hrdinská smrt svobodného pána von Berlepsche
Poznámky, rejstříky, seznam pramenů a literatury.
Národní technické muzeum, Praha 2022, rozměr 223 x 233 mm, 201 s., bar., česky, ISBN 978-80-7037-375-0