Slovanství a věda v 19. a 20. století

Jádrem svazku jsou výsledky spolupráce s krakovským akademickým archivem na projektu „Kulturní a vědecké styky mezi českými zeměmi a Haličí v 19. a první polovině 20. století“: studie se zabývají historikem Feliksem Koneczným a jeho slovanofilskými postoji vyjadřovanými v měsíčníku Świat Słowiański (Piotr Biliński); filosofem Władysław Mieczysław Kozłowským a jeho vazbami k české filosofii a jejím představitelům (Marek Ďurčanský); výpovědí lvovského periodika Ruch Słowiański o ukrajinských národních aspiracích v Polsku a Československu v letech 1928–1939 (Sebastian Grudzień); konečně je tu edice neznámých dopisů Baudouina de Courteney a Adolfa Černého (Marek Ďurčanský – Tomasz Skrzyński).
Další příspěvky mapují vazby ukrajinsko-české (členství českých vědců ve lvovské vědecké instituci, Pavel Kodera), oblast Lužických Srbů ve snaze o prosazení v oblasti politické (Jan Chodějovský) a politiku východoněmeckého režimu vůči této menšině (Václav Hankovec). Předmětem zájmu jsou i jižní Slované (Gustav Novotný) a postoje Josefa Velenovského ke slovanské vzájemnosti (Martin Franc).