Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna

Kniha je analytickou případovou studií, které hledá odpověď na otázku, jak v dynamických desetiletích na sklonku 16. a v první třetině 17. století došlo ke konfesní homogenizaci jednoho dosud vícekonfesního jihočeského vrchnostenského města. V souvislosti s konceptem šlechtické konfesionalizace zkoumá především vliv urozených majitelů města a jejich úředníků na proměnu konfesního klimatu ve městě. Soustředí se také na aktivity dalších nositelů protireformace, zejména jezuitského řádu a farního kléru. Stranou pozornosti ale nezůstávají ani instituce a osoby, které byly tomuto intenzivnímu tlaku vystaveny, jako byla jindřichohradecká městská rada, městská obec, její neformální autority nebo jednotliví měšťané. Práce je pojata jako příběh, v němž je vzájemný úzký vztah mezi vírou a lokální mocí představen v konkrétním sociálním prostředí a na konkrétních situacích ve třech odlišných periodách – před propuknutím stavovského povstání, v jeho průběhu a v prvním pobělohorském desetiletí.
Kniha je věnována osobnostem Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. Hlavní pramennou základnou monografie se stala španělsky psaná vzájemná korespondence obou manželů. Její svědectví je však doplněno rovněž výpověďmi dalších písemností osobní povahy. Jedná se například o kancléřovy deníky z let 1592–1628. Mnoho zajímavých informací poskytlo také studium dopisů, které Lobkovicům zasílali jejich urození přátelé, příbuzní a klienti. Za všechny lze jmenovat španělského vyslance hraběte de Onate, Polyxeninu sestru Luisu de las Llagas, italského kněze Rodolfa Petrociniho či Pavla Michnu z Vacínova. V neposlední řadě je třeba zmínit zprávy papežského nuncia Carla Caraffy uložené ve Vatikánském tajném archivu (Archivio Segreto Vaticano) a tamní Apoštolské knihovně (Biblioteca Apostolica Vaticana).
Kniha je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní část zevrubně zkoumá obraz lobkovického páru v pramenech a literatuře. Následující výklad se věnuje charakteristice lobkovické korespondence. Ta je zde zkoumána z pohledu formálního, jazykového a obsahového. Třetí kapitola se zabývá vztahem mezi oběma manželi a vazbami, jež je pojily k jejich synovi, rodu a příbuzným. Na základě analýzy zmiňovaných pout, bylo možné určit podobu vztahové sítě, v jejímž předivu se odehrával život lobkovického páru. Čtvrtý oddíl práce se zaměřuje na vztah lobkovického páru k jejich majetku. Hlavním předmětem výzkumu byla funkce jednotlivých lobkovických venkovských rezidencí. Pátá kapitola se snaží odhalit roli víry v každodenním životě obou Lobkoviců a jejich vnitřním prožívání. Prostřednictvím kancléřových deníků, soukromé korespondence i dopisů dalších šlechticů lze vnímat katolicismus pěstovaný v rodině Zdeňka Vojtěcha nejen pohledem výsledků Lobkovicova veřejného působení, jak tomu bylo v českém dějepisectví doposud, ale též očima jeho i Polyxenina nejintimnějšího soukromí. Poslední část práce se zabývá kariérou Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho politickým myšlením.
Nakladatelství Tomáš Halama, České Budějovice 2005, rozměr 185 x 265 mm, 713 s., česky, ISBN 80-7040-804-9