Václav Alois Šrůtek se narodil roku 1912 v Praze, studoval na Vysoké škole architektury v Praze u prof. Oldřicha Blažíčka a u prof. Cyrila Boudy a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde získal doktorát. Do Litoměřic se přestěhoval v roce 1945 a od té doby byl věrným malířem Českého středohoří. I ze studia na Přírodovědecké fakultě je patrný Šrůtkův kladný vztah ke krajině, kterou jako malíř zachycoval věrně realisticky. Realismus u něj byl přirozeností, jak sám říkával „tak to prostě cítím“.
Pro své upřímné podání námětů se těšil velké oblibě mezi místními, jeho díla zdobila a mnohdy dodnes zdobí prostory škol, nemocnice, hospice a další veřejné i soukromé prostory. Na jeho obrazech se setkáme s magickými, dramatickými horami, s jarně rozkvetlými stromy na stráních, se zlatými lány obilí, s vesnickými obydlími, s městskými zákoutími, ale i s těžebními věžemi Mostecka či s pustými vytěženými jámami. Pokud se v jeho krajinách setkáme s člověkem, málokdy je to konkrétní osoba. Krajiny a civilizační témata maloval ve všech ročních obdobích. Kromě krajin maloval i zátiší.