Adaptace zámku v Náměšti nad Oslavou na prezidentské sídlo

Vít Hrbek

Adaptace zámku v Náměšti nad Oslavou na prezidentské sídlo

Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky a památkové péče krátce po válce. Seznamuje čtenáře s dobovou představou o letním sídle prezidenta, osobním vkusu Edvarda Beneše a komfortu, kterým musí být sídlo hlavy státu vybaveno.
Zámek v Náměšti nad Oslavou, který od roku 1752 vlastnil šlechtický rod Haugwitzů, byl zkonfiskován na základě dekretu Edvarda Beneše z června 1945 a následně vybrán jako místo určené pro pobyt hlavy státu při cestách na Moravu. Náměšťský zámek tak navázal na meziválečné rezidence zřízené prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, zámek v Lánech, zámek v Židlochovicích na Moravě a zámek v Topoľčiankách na Slovensku.
Úvodní kapitoly se zabývají volbou těchto zestátněných šlechtických rezidencí za prezidentská sídla a jejich úpravami ve prospěch reprezentativního využití. Kniha se dále věnuje památkové péči v českých zemích po druhé světové válce, kdy se tento obor musel vyrovnat se zajištěním zkonfiskovaného majetku, včetně velkého množství památek.
Moravské prezidentské sídlo v Židlochovicích bylo po skončení druhé světové války nahrazeno právě zámkem v Náměšti nad Oslavou. Rozhodujícími kritérii této volby byla absence válečných škod na
stavbách v areálu zámku, jeho výhodná geografická poloha a dostatečné ubytovací kapacity. Obnova
komplexu byla zahájena v roce  1946,  ale  vlivem  politických událostí v roce 1948 nebyla dokončena. Mezi nejvýznamnější adaptační zásahy v případě hlavní zámecké budovy patří obnova sgrafitových omítek hlavního vnitřního zámeckého nádvoří a vnějšího jižního a západního zámeckého průčelí. Úpravy v interiérech prvního patra západního a jižního zámeckého křídla spočívaly v rozšíření a zkvalitnění zázemí pro  prezidenta, jeho rodinu a nejbližší doprovod a ve zřízení zámecké kuchyně.
Součástí adaptace bylo i doplnění a částečná výměna zámeckého mobiliáře, a to především svozem předmětů ze 17 zkonfiskovaných moravských zámků a hradů. Pozornost je věnována rovněž nerealizovaným zakázkám na vytvoření soudobých uměleckých děl, která měla upozorňovat na reprezentativní účel budovy.
Z československých prezidentů pobýval na zámku pouze Edvard Beneš, a to dvakrát, šestnáct dnů v červenci 1946 a sedmnáct dnů v červnu 1947.
Kniha  rekapituluje  také  cesty  Edvarda  Beneše v rámci  jeho  pobytu  na  Moravě  a  audience  na náměšťském zámku. Adaptace vzhledem ke svému charakteru a míře prováděných prací zaujímá
výjimečné místo mezi poválečnými obnovami památek. V naší moderní historii mají vedle Pražského hradu a zámku v Lánech specifické postavení pouze dvě stavby sloužící nejreprezentativnějšímu
slavnostnímu účelu, zámek v Židlochovicích a zámek vNáměšti nad Oslavou

Obsah

Předmluva

Památková péče v Československu po druhé světové válce
Názory Václava Wagnera
Názory Zdeňka Wirtha
Zhodnocení stanovisek Wagnera a Wirtha

Letní prezidentská sídla za první republiky
Předpoklady pro výběr prezidentských sídel
Zámek Lány
Zámek Židlochovice na Moravě
Zámek Topoľčany na Slovensku

Adaptace měťanského zámku na prezidentské sídlo
Předpoklady ppro zřzení prezidentského sídla
Vybavení zámku v roce 1945
Výběr náměštského zámku pro prezidentské sídlo

Stavební etapy přestavby zámku a regulativy památkové péče

První stavební etapa přestavby zámku
Druhá stavební etapa
Třetí stavební etapa
Čtvrtá stavební etapa

Doplnění interiérového vybavení zámeckých budov
Návrhy uměleckých děl pro ptřeby reprezentace uměleckého sídla
Soutěž na novou kašnu na hlavním nádvoří zámku
Soutěž na výzdobu stropu audienčního sálu
Zhodnocení soutěží

Prezidentův pobyt na zámku

Správa zámku a role hlavních aktérů přestavby
Národní kulturní komise a správa zámku
Úloha Zdeňka Wirtha
Požadavky Edvardda Beneše
Stanoviska Stanislava Sochora a úloha architekta Otakara Oplatky
Zhodnocení činnosti stavební správy

Závěr

Národní památkový ústav, ÚOP Telč, rozměr 195 x 275 mm, 176 s., bar., česky, ISBN 978-80-9061677-6