Michal Vokurka
Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635–1740Výzkum krajiny v době baroka je často spojován s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině. Na příkladu sedmnácti panství sasko-lauenburských vévodů a princezen je ukázáno, že přístup šlechty ke krajině byl v mnohém pragmatičtější oproti tomu, jak ho nazírala dosavadní literatura. Kromě nepopiratelné estetické a hospodářské funkce plnila komponovaná krajina i úlohu na poli sociální komunikace. Šlechtická reprezentace, legitimizace moci a potvrzování stávajícího společenského uspořádání byly při dobové krajinotvorbě zdůrazňovány stejně jako otázka konfesionalizační. Krajinotvorba Sasko-Lauenburských v letech 1635 až 1740 je sledována s přihlédnutím k myšlenkovému pozadí projektů a obecné rovině úvah o tzv. (české) barokní krajině. To umožňuje i komparativní pohled v závěru textu.
Obsah:Seznam zkratek
Předmluva
Úvod
- Krajina a krajinotvorba
- Barokní krajina a ideologie
- Prameny
Rod a území
- Saskou-Lauenburští a jejich majetek v Čechách
Krajinotvorba v praxi
- Sasko-lauenburská panství v Čechách: Toužim / Ostrov / Údrč / Brložec / Podbořany / Děpoltovice / Hauenštejn / Měděnec / Zábehlice / Zákupy / Horní Police / Ploskovice / Svádov / Buštěhrad / Tachlovice / Zvoleněves / Kácov
- Říšská území: Lauenbursko / Bádensko
Krajiny české aristokracie: Šlikové / Šporkové / Libštejnští z Kolovrat / Martinicové / Valdštejnové / Kinští
Závěr
Komentář k mapám
Seznam zdrojů
Archivní prameny
Vydané prameny
On-line odkazy
Literatura
Seznam vyobrazení
Rejstřík
Resumé
Historický ústav AV ČR v.v.i. a Academia, Praha 2022, rozměr 160 x 240 mm, bar., česky, ISBN 978-80-200-3306-2