Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635–1740
Výzkum krajiny v době baroka je často spojován s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině. Na příkladu sedmnácti panství sasko-lauenburských vévodů a princezen je ukázáno, že přístup šlechty ke krajině byl v mnohém pragmatičtější oproti tomu, jak ho nazírala dosavadní literatura. Kromě nepopiratelné estetické a hospodářské funkce plnila komponovaná krajina i úlohu na poli sociální komunikace. Šlechtická reprezentace, legitimizace moci a potvrzování stávajícího společenského uspořádání byly při dobové krajinotvorbě zdůrazňovány stejně jako otázka konfesionalizační. Krajinotvorba Sasko-Lauenburských v letech 1635 až 1740 je sledována s přihlédnutím k myšlenkovému pozadí projektů a obecné rovině úvah o tzv. (české) barokní krajině. To umožňuje i komparativní pohled v závěru textu.
Obsah:
Seznam zkratek Předmluva
Úvod
Krajina a krajinotvorba
Barokní krajina a ideologie
Prameny
Rod a území
Saskou-Lauenburští a jejich majetek v Čechách
Krajinotvorba v praxi
Sasko-lauenburská panství v Čechách: Toužim / Ostrov / Údrč / Brložec / Podbořany / Děpoltovice / Hauenštejn / Měděnec / Zábehlice / Zákupy / Horní Police / Ploskovice / Svádov / Buštěhrad / Tachlovice / Zvoleněves / Kácov
Říšská území: Lauenbursko / Bádensko
Krajiny české aristokracie: Šlikové / Šporkové / Libštejnští z Kolovrat / Martinicové / Valdštejnové / Kinští
Závěr Komentář k mapám Seznam zdrojů Archivní prameny Vydané prameny On-line odkazy Literatura Seznam vyobrazení Rejstřík Resumé
Historický ústav AV ČR v.v.i. a Academia, Praha 2022, rozměr 160 x 240 mm, bar., česky, ISBN 978-80-200-3306-2
Tyto webové stránky používají soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím. Více informací naleznete zde.