Čeština pod hákovým křížem

Václav Velčovský

Čeština pod hákovým křížem

Jazyk není pouze nástrojem komunikace, ale je chápán i jako jedno z kritérií národa. V politicky vypjatých časech se mluvčí upínají k jazyku jako ke stěžejní hodnotě, kterou je nutno bránit. V období nacistické okupace kulminovalo česko-německé nesoužití a jazyk hrál klíčovou roli. Jaké plány měli nacisté s češtinou? Jaké místo v protektorátu zaujímala čeština a němčina? Jak čeština fungovala ve veřejné správě, ve školství a ve vědě? Jak se změna politických poměrů odrážela na postojích obyvatel a na jejich komunikačních strategiích? A jak vůbec vypadal jazyk (za) totality?

Obsah:

Místo předmluvy

Úvod

Jazyk - národ - stát
Jazyk a politka
Spolu a bez sebe: Češi a Němci v jednom státě

Čeština a Němčina za protektorátu
Hledání smyslu
Germanizace, odnárodnění, přenárodnění?
Nové poměry
Jazyk na úřadech a ve službě
Jazyková krajina
Jazyk ve školství
Vysoké školy a bohemistika
Němčina a její výuka

Politizace jazyka?
Čeština v novinách - noviny v češtině
Překlady názvů míst a jmen
Ideologizace písma a pravopisu

Česština jako hodnota
Poezie a hodnota jazyka
Jazyková komika

Závěr

Místo doslovu
Summary
Použité zkratky
Seznam literatury a pramenů
Jmenný rejstřík

Karolinum, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017, 165 x 235 mm, 252 str., ISBN 978-80-246-3543-9