Jazyk není pouze nástrojem komunikace, ale je chápán i jako jedno z kritérií národa. V politicky vypjatých časech se mluvčí upínají k jazyku jako ke stěžejní hodnotě, kterou je nutno bránit. V období nacistické okupace kulminovalo česko-německé nesoužití a jazyk hrál klíčovou roli. Jaké plány měli nacisté s češtinou? Jaké místo v protektorátu zaujímala čeština a němčina? Jak čeština fungovala ve veřejné správě, ve školství a ve vědě? Jak se změna politických poměrů odrážela na postojích obyvatel a na jejich komunikačních strategiích? A jak vůbec vypadal jazyk (za) totality?
Obsah:
Místo předmluvy
Úvod
Jazyk - národ - stát Jazyk a politka Spolu a bez sebe: Češi a Němci v jednom státě
Čeština a Němčina za protektorátu Hledání smyslu Germanizace, odnárodnění, přenárodnění? Nové poměry Jazyk na úřadech a ve službě Jazyková krajina Jazyk ve školství Vysoké školy a bohemistika Němčina a její výuka
Politizace jazyka? Čeština v novinách - noviny v češtině Překlady názvů míst a jmen Ideologizace písma a pravopisu
Česština jako hodnota Poezie a hodnota jazyka Jazyková komika
Závěr
Místo doslovu Summary Použité zkratky Seznam literatury a pramenů Jmenný rejstřík
Karolinum, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017, 165 x 235 mm, 252 str., ISBN 978-80-246-3543-9
Tyto webové stránky používají soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím. Více informací naleznete zde.