Filosofie Národního divadla a Miroslav Tyrš

Kniha přináší novou celkovou interpretaci hlavních myšlenkových tahů, hodnot a snah českého obrození s ohledem na jejich kulminaci a reálný tvar ve stavbě Národního divadla. Je opožděným zhodnocením 150. výročí položení základního kamene Národního divadla a při té příležitosti konané premiéry Smetanova Dalibora, výročí, které přes to, že se pojí s největší slavností českého národa v 19. století, prošlo takřka bez povšimnutí. V protikladu k úzce identitárnímu a tradicionálnímu nacionalismu ukazuje národotvorný proces v jeho historickém průběhu i teoretickém promýšlení v osvícenství a romantismu jako zprostředkovatele sociální a kulturní emancipace: jako proces nevyhnutelné modernizace, která se u nás silněji než jinde prolnula s etizací dějinného vývoje. Znamenala progres v občanském sebeosvobození a tvůrčím sebeuskutečnění člověka (národa). Národní divadlo a dílo B. Smetany či M. Tyrše slouží mj. k ozřejmění toho, jak je inovace umělecké formy závislá na progresivnosti obsahů, na hodnotové fundaci a společenské integraci tvorby.

Obsah:

Předmluva

I. Národní obrození mezi univerzalismem, historismem a avantgardou

    1. Formování národa jako tvoření kultury

    2. Divadlo jako umělecký, morální a národní ústav

    3. Národnost a demokracie

II. Programnost jako syntéza uměleckého a sociálního progresu

    1. Doba kulturní sebekritiky a sebetvorby

    2. Prostonárodnost a avantgarda

    3. Národní divadlo, Prozatímní divadlo a Smetanova reforma

III. Harmonie a pokrok podle Miroslava Tyrše

    1. Organizace bytostných sil člověka a národa: Sokol

    2. Tyršův pojem krásy a estetika Sokola

    3. Tyrš a historičnost klasického ideálu

    4. Tyrš a koncepce výzdoby Národního divadla

IV. Chrám mravní pravdy a krásy

    1. Otevření Národního divadla a jeho inaugurační dílo - Libuše

    2. Národní divadlo v realitě provozu - historická bilance a perspektiva

Prameny a literatura

Jmenný rejstřík