Konsenzus a kompromis. Budování politického systému první ČSR

Josef Harna

Konsenzus a kompromis. Budování politického systému první ČSR

První Československá republika se uchovala jako stabilní demokratický stát po celé dvacetiletí své existence. Pevné zakotvení demokratických principů vládnutí bylo podmíněno řadou historických i kulturních faktorů, nejvýznamnější roli však sehrálo chování několika masových českých politických stran, které se dokázaly v okamžicích zhroucení habsburské říše chopit ini-ciativy a vytvořit funkční parlamentní systém. Žádná z nich neměla dostatek sil, aby na sebe strhla rozhodující moc, bylo proto nezbytné uzavírat pro získání dostatečné demokratické většiny koalice. Podmínkou přitom bylo, že se strany dovedou povznést nad partikulární stranické zájmy a zohlední obecné potřeby společnosti nového státu. Nejméně čtyři roky trvalo, než dospěly k vyváženému stanovisku mezi konsenzem o obecných otázkách a kompromisy ve sféře stranických požadavků. V letech 1918-1922 se tak vystřídalo několik vládních formací, než se stabilizovala celonárodní koalice českých, resp. československých stran, která pak tvořila pevnou oporu parlamentního politického systému garantujícího všem občanům širokou škálu demokratických práv a svobod.

Obsah:

Předmluva

1. Politické strany a stranictví jako prostor pro kompromisy

1.1 Role politických stran v teorii a realita první republiky

1.2 Poznámky ke struktuře politického stranictví v první republice

2. Poměr sil a charakter kompromisů

2.1 Teorie konsenzu a kompromisu a praxe první republiky

2.2 Síla politických stran jako významný faktor koaličních kompromisů

2.3 Typy koalic a stabilita vládnutí

3. Počátky koaliční spolupráce

3.1 Národní výbor a vznik první koaliční vlády

3.2 Kramářova vláda jako výraz všeobecné koaliční dohody

4. Rudozelená koalice

4.1 Stabilizující role agrární strany

4.2 První Tusarova vláda

4.3 Druhá Tusarova vláda

5. Návrat k celonárodní koalici

5.1 Epizoda úřednické vlády

5.2 Vláda Benešova

5.3 Parlamentní Pětka přebírá odpovědnost

Závěr: funkční parlamentní systém

Přílohy

Prameny a literatura

Resumé

Jmenný rejstřík