Mezi sjezdy a tanečními. Kapitoly z dějin kulturních domů

Originální monografie se detailně věnuje tématu, které se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historiků umění a architektury – dějinám kulturních domů. Éra jejich výstavby se počátkem devadesátých let 20. století víceméně uzavřela a význam i existence tohoto stavebního typu v podstatě přestaly být aktuální. Možná i díky tomu jim však můžeme lépe porozumět či z odstupu obdivovat jejich dosud opomíjené architektonické vlastnosti.

Významná architektonická i urbanistická role nebo ideologický obsah zajistily kulturním domům v rámci poválečné architektury výjimečné postavení. Přesto zájem o ně roste teprve poslední dobou. Postupně totiž mizí předpojatost vůči „reliktům režimu“ a ony doslova lákají badatele, před nimiž stojí nelehký úkol zasadit toto téma do nepřehledného a vrstevnatého kontextu, který je komplikován neustálou proměnlivostí společenských i ekonomických požadavků doby. Právě proto monografie Lukáše Veverky sleduje vznik tohoto fenoménu již od počátku 20. století přes první republiku až po kapitoly o době poválečné, které jsou stěžejní. Nalezneme v nich nejen charakteristiku období se zaměřením na klíčové realizace, ale také zpracování společenské i legislativní situace, ve které domy vznikaly. Poznatky uvedené v této práci vycházejí z dobové literatury, archivních rešerší a autorovy znalosti většiny lokalit.

Úvod

Kulturní centra „dlouhého 19. století” a počátku 20. století

Meziválečná situace v zahraničí

Meziválečná situace v Československu

Protektorát

Kulturní domy od konce války do roku 1948

Kulturní domy po roce 1948 do „Chruščovovy kritiky ozdobnictví”

Kulturní domy od roku 1956 do založení SČSA

Závěr

Seznam použité literatury a pramenů

Seznam použitých zkratek a zkratkových slov

Jmenný rejstřík

Místní rejstřík

Věcný rejstřík

Resumé (English, français)

Textová příloha