Otisky času - báňská činnost ve Středočeském kraji

Na území Středočeského kraje se vyskytují četná ložiska užitkových surovin, rud, nerud i přírodních hořlavých usazených hornin od pradávna. Již od pravěku se člověk snažil využívat tyto zdroje k získávání surovin a k následné výrobě pracovních předmětů, v pozdější době i ke zhotovování uměleckých výrobků, šperků, zbraní a dalších produktů, které se staly základem obchodu se širším okolím. V uváděné činnosti měly dominantní místo rudy, z nichž se lidé postupem času naučili tavit kovy. A právě kovy posléze daly základní rys i celým epochám historického vývoje lidstva. Výraznou úlohu přitom sehrály zejména rudy drahých kovů, z nichž bylo možné získávat zlato a stříbro a následně razit mince. Ty byly základem moci a hospodářského rozvoje, což se v plné míře projevilo i na území středních Čech.

Středočeský kraj je v tomto ohledu výjimečný, neboť na jeho poměrně malé ploše se nacházelo a těžilo značné množství rud. Kutná Hora představovala největší ložisko stříbra v době svého vrcholného rozmachu ve středověku, jiná ložiska, zejména Příbram - Březové Hory, patřila k nejdůležitějším zdrojům stříbra, olova a dalších rud až do nedávné doby. Nesmazatelnou úlohu v montánní činnosti sehrála též ložiska zlata v okolí Jílového, kladenské a rakovnické uhlí, místní ocelářská tradice, barrandienské železné rudy a vápenec, těžba a zpracování dalších nerudních surovin na Rakovnicku, Berounsku i jinde v srdci Čech.

Obsah

Předmluva
Úvodem
Na úsvitu dějin
Rozvoj využití kovů
Změny na zlomu věků
Tep průmyslové doby
Cesty industrializace
Novodobý vývoj směřující k dnešku
Uranová minulost i současnost
Použité prameny a literatura