NEW

Kniha vycházející z dizertační práce zkoumá dějiny umění z neobvyklé perspektivy: stručně představuje nový příběh dějin umění, který postupně vznikal péčí českých historiček a historiků umění po roce 1989, text se však zaměřuje především na jednotlivé prostředky konstruování nového uměleckohistorického kánonu. Ačkoli tento termín dlouho nepatřil v oborových debatách k nejfrekventovanějším, představuje klíčový prostředek komunikace s veřejností. Kniha zkoumá celkem tři relevantní oblasti. Nejprve stálé expozice, které v průběhu devadesátých let otevírala česká, moravská a slezská muzea výtvarného umění, dále koncepty, jež měla k porozumění nově překládanému narativu dějin umění veřejnost, a konečně otázku, jak bylo poválečné české umění zpracováno v učivu základní školy, zejména v dějepisu a ve výtvarné výchově.

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Praha, rok 2024, rozměr 220 x 150 mm, počet stran 177, česky,
ISBN 978-80-88622-04-8

ŠTROBLOVÁ, Kateřina. Slepá skvrna: reflexe socialistické minulosti v umění zemí střední Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita, 2025. ISBN 978-80-7599-509-4.

Vila Lanna je zřejmě nejstarší dochovanou neorenesanční stavbou v Praze. Její stavitel Vojtěch Lanna mladší ji užíval od počátku 70. let 19. století do roku 1909. Jeho syn ji prodal v  roce 1913 bubenečskému starostovi Aloisi Potůčkovi. Od Potůčkovy rodiny ji získal karlínský podnikatel v oboru minerálních olejů Vojtěch Zikmund. Přestože byla vila Lanna už za tzv. první republiky pod částečným památkovým dohledem a několikrát prošla renovací, její další osudy i majitelé ve 20. století zůstávali dlouhou dobu téměř neznámí. V průběhu let získala vila podle svých vlastníků i nájemníků – zvučných i méně známých jmen – řadu přídomků: vila Lanna či Lannova vila, vila generála Pellé, vila generála Mittelhausera, Vila Valdštejn (Villa Waldstein) anebo Valdštejnský palác (Palais Waldstein), podle Adrienny Tůmové, provdané Waldstein-Wartenbergové. Dokonce byla po určitou dobu známa jako Polská vila, protože zde krátce po skončení druhé světové války sídlil polský konzulát. Nakonec se opět vrátila k původnímu označení vila Lanna, i když současnými zaměstnanci Akademie věd České republiky je familiárně nazývána jen jako „Lannovka“. Vydejme se po stopách vily Lanna a objevme, že není jen výjimečným architektonickým skvostem, ale také významným dějinným symbolem Prahy i tohoto státu, s jehož osudy se několikrát protnula.

Milan Hlavačka, Patrik, Wirkner, Vila Lanna. Příběh domu a lidí, Historický ústav, Praha 2025, 696 s. ISBN 978-80-7286-441-6