Dalibor Janiš (ed.)
Moravský zemský sněm na prahu novověku
Edice Památek sněmovních z let 1518–1570. 1. Památky sněmovní I.
Moravský zemský sněm představoval vedle zemského soudu klíčovou zemskou instituci, která byla zejména ve stavovském období výrazem politické a zákonodárné moci moravských stavů. Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských. Projednávané otázky měly význam nejen v rámci Moravy, ale významně se dotýkaly v širších souvislostech celého českého státu.
Klíčový pramen k poznání činnosti moravského zemského sněmu tvoří série rukopisů tradičně označovaná jako Památky sněmovní, která počínaje rokem 1518 zachycuje v téměř ucelené řadě závěry sněmovních jednání. Kniha je rozdělena na dvě části. Úvod přináší souhrn informací o dosavadních edicích
týkajících se zemských sněmů a zemského práva a stručnou charakteristiku nejstarších sněmovních zápisů a okolnosti vzniku Památek sněmovních. Ediční část obsahuje podrobný popis editovaného pramene, ediční poznámky, text samotné edice prvního svazku Památek sněmovních a konkordanci foliace (rejstříky jsou zařazeny do připravovaného druhého svazku).
Obsah:
Předmluva
A. ÚVOD
I. Moravský zemský sněm na prahu novověku (historiografie a ediční zpřístupnění)
II. Památky sněmovní a agenda zemského sněmu v první polovině 16. století
1. Nejstarší sněmovní agenda a vznik Památek sněmovních
2. Forma zápisů v Památkách sněmovních I.
3. Chronologický soupis zemských sněmů obsažených v Památkách sněmovních I.
B. EDICE
I. Východiska a metoda zpracování edice
1. Základ textu edice a popis editovaného pramene - rukopis Památek sněmovních I.
1.1 Rozsah edice
1.2 Provenience rukopisu a jeho uložení
1.3 Popis rukopisu a jeho skladba
1.4 Písaři
2. Ediční zásahy
II. Edice
Konkordace číslování (foliace) listů
Zkratky
Prameny a literatura
Resumé