Plzeňský vitriol

Publikace se zabývá těžbou a zpracováním vitriolových břidlic a navazujícím chemickým průmyslem na území bývalého plzeňského panství a dalších lokalit, které se dnes nacházejí na území města Plzně, ale v minulosti byly součástí jiných panství: Litice – panství Chotěšov, Újezd – panství Plasy.
Časově je téma vymezeno koncem 18. století, kdy vznikl první minerální podnik v Chrástu a koncem 19. století, kdy tento průmysl zanikl. Zpočátku byl vyráběn kamenec zejména pro potřebu barvení látek, později se podniky věnovaly převážně výrobě dýmavé kyseliny sírové – tzv. olea. Vyráběna však byla celá řada jiných chemických látek, nejenom z místní suroviny, ale i z dovážených přísad a chemikálií. Po vynalezení jednodušší výroby kyseliny sírové všechny podniky zanikly a zachovaly se jen nepatrné zbytky. Často se vědomost o dolech a hutích zcela vytratila z povědomí a ani místní znalci netuší, že v jejich blízkosti probíhala před 150 lety čilá průmyslová výroba.

Závod u Střapole/Sedlecka
Závod Sv. Vít u Chrástu
Závod Sv. Jakub a Jan u Dýšiny
Závod Sv. Helena a František u Chrástu
Další těžba břidlic v okolí Chrástu
Závod Sv. František Serafinský v Božkově
Závod Sv. Jan Nepomucký v Doudlevcích
Závody Sv. Arnošt a Sv. Vilém u Litic
Závod Sv. Anna u Lobez
Závod Sv. Anna u Újezdu (Bukovce)
Závod Sv. Barbora v Doubravce
Důl Alžběta v Bukovci
Těžba vitriolových břidlic v lese Roudná