Monography

Nakladatelství LIBRI, Praha 2002, 256 s. 300 ilustrací

Nakladatelství Public History, Praha 1994, 230 s., barevné obr.

Nakladatelství LIBRI, Praha 2008, 480 stran, na 300 obr., 8 stran barevné přílohy

Nakladatelství LIBRI, Praha 2004, 214 s, 300 obr. 

Nakladatelství MILPO, Praha 2007, 184 s., 400 obr.

Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog.
Židovské muzeum, Praha 2000, rozměr 220 x 210 mm, 120 s., bar, česky, německy, anglicky, ISBN 9788086889092

Scriptorium, Praha 2008

Kniha shrnuje dvacet pět upravených a doplněných článků týkajících se historie pražského lomařství, kamenictví a sochařství, které autor publikoval v časopise Kámen v letech 2003 až 2014. První část se zabývá minulostí pražských kamenolomů a podmínkami práce v nich v 16. století.
Česká geologická služba, Praha 2017, 175 x 245 mm, 173 str, ISBN 978-80-7075-919-6

Muzeum hlavního města Prahy, Praha, 240 s.

Nakladatelství Scriptorium, Praha 2007, 192 s.

Vila Lanna je zřejmě nejstarší dochovanou neorenesanční stavbou v Praze. Její stavitel Vojtěch Lanna mladší ji užíval od počátku 70. let 19. století do roku 1909. Jeho syn ji prodal v  roce 1913 bubenečskému starostovi Aloisi Potůčkovi. Od Potůčkovy rodiny ji získal karlínský podnikatel v oboru minerálních olejů Vojtěch Zikmund. Přestože byla vila Lanna už za tzv. první republiky pod částečným památkovým dohledem a několikrát prošla renovací, její další osudy i majitelé ve 20. století zůstávali dlouhou dobu téměř neznámí. V průběhu let získala vila podle svých vlastníků i nájemníků – zvučných i méně známých jmen – řadu přídomků: vila Lanna či Lannova vila, vila generála Pellé, vila generála Mittelhausera, Vila Valdštejn (Villa Waldstein) anebo Valdštejnský palác (Palais Waldstein), podle Adrienny Tůmové, provdané Waldstein-Wartenbergové. Dokonce byla po určitou dobu známa jako Polská vila, protože zde krátce po skončení druhé světové války sídlil polský konzulát. Nakonec se opět vrátila k původnímu označení vila Lanna, i když současnými zaměstnanci Akademie věd České republiky je familiárně nazývána jen jako „Lannovka“. Vydejme se po stopách vily Lanna a objevme, že není jen výjimečným architektonickým skvostem, ale také významným dějinným symbolem Prahy i tohoto státu, s jehož osudy se několikrát protnula.

Milan Hlavačka, Patrik, Wirkner, Vila Lanna. Příběh domu a lidí, Historický ústav, Praha 2025, 696 s. ISBN 978-80-7286-441-6

Muzeum hlavního města Prahy, Praha 2005, 120 s