ARCHITEKTURA A DESIGN

"Knih o kreativitě a jejím "rozvoji" vyšlo v posledních letech nespočet, ale jen málokterá se dokáže vydat za hranice obecných pouček, motivačních sloganů či banálních rad typu "buďte pozitivní a myslete jinak". Heuréka! mne překvapila hned několika věcmi

Knížka je určena zejména grafikům, návrhářům knižních adjustací. Měla by je osmělit k použití konstrukce při výtvarném zpracování knižních vazeb.

Zčásti autobiografií a zčásti přemýšlením nad architekturou a jejím působením na člověka, osvětluje kořeny autorova jedinečného přístupu k veřejnému prostoru.

Texty dvanácti autorů a autorek ukazují šíři záběru současné krajinářské architektury a bohatství kontextů, v nichž se uplatňuje.

Tato výjimečná publikace představuje příběh Štvanické lávky, jedné z nejvýznamnějších novodobých staveb v Praze.

Dílu barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723) je přikládán mimořádný význam nejen českými historiky umění, ale též širší kulturní veřejností, u které získal popularitu zejména díky fenoménu tzv. barokní gotiky a stavbám se symbolickými půdorysy, jež jsou mnohdy laicky spojovány s různými mystickými, až ezoterickými významy.

Atlas historických krovů České republiky je prvním uceleným tištěným výstupem z postupně naplňovaného internetového soupisu zveřejněného na webové stránce www.mapakrovu.cz.

Publikace se věnuje vybraným příkladům konverzí industriálních objektů či celých areálů, které byly proměněny pro potřeby kulturních institucí

Publikácia s názvom „(Vý) Stavoprojekt Trnava, Trenčín, Piešťany“ skúma históriu jedného z povojnových projektových ústavov bývalého Československa.

Tématem knihy Karoliny Jirkalové jsou vzájemné vztahy, překryvy a konflikty mezi českou architekturou, politikou a společností na sklonku státního socialismu a v prvních letech po sametové revoluci.

Populárně naučná publikace ediční řady Z klementinských pokladů dává možnost nahlédnout do alba akvarelových kreseb, jež je dnes známé pod názvem Codex pictoricus Mexicanus a originál se nalézá ve sbírkách Národní knihovny.

Publikace se věnuje mapování světové teoretické architektonické scény posledních zhruba čtyřiceti let a vytipování fenoménů, které měly nebo by mohly mít zásadní vliv na český architektonický diskurs.

Antonín Barvitius (1823 Praha – 1901 Praha) studoval na vídeňské Akademii, jeho učiteli tu byli August Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll. Následně působil ve Vídni, kde navrhoval nájemní domy a vily a zároveň pracoval ve státních službách. Roku 1856 ho rakouská vláda pověřila restaurováním přední památky italské renesanční architektury – Palazzo Venezia v Římě, v němž sídlilo rakouské vyslanectví.

O prvním řediteli pražské Uměleckoprůmyslové školy