NOVINKY

Publikace Zelený imperativ (1995) designéra, pedagoga a teoretika designu Victora J. Papanka je druhým autorovým textem, který vychází v EDICI KATEDRA.

Antonín Barvitius (1823 Praha – 1901 Praha) studoval na vídeňské Akademii, jeho učiteli tu byli August Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll. Následně působil ve Vídni, kde navrhoval nájemní domy a vily a zároveň pracoval ve státních službách. Roku 1856 ho rakouská vláda pověřila restaurováním přední památky italské renesanční architektury – Palazzo Venezia v Římě, v němž sídlilo rakouské vyslanectví.

O prvním řediteli pražské Uměleckoprůmyslové školy

Kniha, jako první svého druhu, shrnuje veškeré doposud známé i nově zjištěné poznatky o historii i současnosti veřejně přístupných pražských bronzových soch, pomníků a vybraných pamětních desek.

Dřevěné nebo plechové baráky, vyřazené železniční vagony či maringotky, ale také opuštěné cihelny nebo jeskyně – to vše se za první republiky stávalo nouzovým řešením pro nemajetné obyvatele Prahy.

Průvodce po stovce míst v Praze, kde se to od středověku po rok 1989 hemžilo zlodějnou, násilím, vraždami i sebevraždami.

Česká Lípa byla ve 40. letech 19. století hned po Praze nejvýznamnějším střediskem potiskování textilu v celé tehdejší rakouské monarchii.

Kniha má parametry vědecké publikace, včetně rozsáhlého poznámkového aparátu, přitom je napsána přístupnou formou a provede čtenáře krok za krokem historií sochařské výzdoby Karlova mostu až do současnosti.

Katalog představuje další krok na cestě ke zpřístupnění jedné z největších rukopisných sbírek ve fondu NK ČR. Takzvanou pražskou lobkowiczkou knihovnu, jež byla fideikomisní knihovnou lobkowiczké sekundogenitury, v roce 1927 vykoupil československý stát.

Síť dobrých sousedských vztahů nám umožnila sejít se s mnoha pamětníky a jejich vzpomínky zaznamenat do Malešické kroniky. Náš tým postupuje od současnosti až k nejstarším dobám.

Obraz a rám patří k sobě. Bylo tomu tak vždy… a bude tomu tak stále? Co o obrazových rámech víme? Tato výjimečná kniha uvádí do svébytného světa rámů, rámařů a rámování.

Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635-1689). Tento český šlechtic se v roce 1673 stal majorátním pánem a vladařem hradeckého domu a začal také zastávat významné zemské úřady.

Obsáhlá kniha o historii a vývoji toalet s přesahem do environmentálních témat, současných a budoucích trendech i rizicích, včetně velkého katalogu sbírkových předmětů Muzea historických nočníků a toalet.

Živnostenská banka, založená roku 1868, byla největší nacionálně českou bankou. Po těžkých začátcích se jí podařilo před první světovou válkou zařadit mezi přední peněžní ústavy rakousko-uherské monarchie. Tato kniha se zabývá její rolí v procesu industrializace českých zemí do roku 1914. V centru pozornosti stojí zakladatelská činnost banky, která spočívala ve zřizování nových firem a v přeměně již existujících podniků v akciové společnosti, v několika průmyslových odvětvích: cukrovarnictví, pivovarnictví, strojírenství, elektrotechnickém průmyslu, textilnictví, průmyslu stavebních hmot, uhelném průmyslu a železářském průmyslu. Následně práce analyzuje vztah Živnobanky k těmto firmám. Všímá si rovněž jejího působení při kartelizaci předlitavského průmyslu a je příspěvkem do debaty o mocenském vztahu bank a průmyslu. Rovněž řeší otázku, do jaké míry ovlivňoval podnikání Živnostenské banky hospodářský nacionalismus.