NOVINKY

Síť dobrých sousedských vztahů nám umožnila sejít se s mnoha pamětníky a jejich vzpomínky zaznamenat do Malešické kroniky. Náš tým postupuje od současnosti až k nejstarším dobám.

Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635-1689). Tento český šlechtic se v roce 1673 stal majorátním pánem a vladařem hradeckého domu a začal také zastávat významné zemské úřady.

Obsáhlá kniha o historii a vývoji toalet s přesahem do environmentálních témat, současných a budoucích trendech i rizicích, včetně velkého katalogu sbírkových předmětů Muzea historických nočníků a toalet.

V souboru publikací věnovaných bývalým pražským předměstským obcím a nyní čtvrtím obklopujícím historické centrum Prahy přichází v roce 2024 na řadu dvojice Bubeneč / Dejvice.

Po předchozích třech dílech – Umění starověkých říší, Umění antického světa a Středověké umění evropského Západu (od 9. do 12. století) – vychází čtvrtý díl Menclových Dějin evropské architektury, obsahující vývoj gotické architektury.

Kniha Jednotný čas představuje fenomén časové synchronizace a jeho konkrétní společenské, kulturní a technické projevy.

Dějiny Prahy 15. století jsou dějinami konfliktů a tyto konflikty zásadním způsobem ovlivňovaly život většiny obyvatel Starého a Nového Města pražského.

Monografie sleduje řízení regionálního tisku v ustavujícím období diktatury KSČ v Československu.

Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí.

Šlechta představovala po staletí tradiční vedoucí vrstvu evropské společnosti a ve starší době byla s příslušností k tomuto stavu spojena i významná privilegia v politické, hospodářské a společenské oblasti.

Kniha Dobré světlo: organizovaná amatérská fotografie 1889-1950 přináší čtenářům pohled na roli a význam klubů fotografů amatérů v průběhu prvních šedesáti let existence.

Kolorování mělo za cíl poskytnout monochromatickým obrazům realističtější dojem barevného světa a provádělo se od nejstarších fotografických technik do současnosti.

Publikace se pokouší utřídit dosavadní poznatky, doplnit je o mnohé nové a zařadit unikátní Semlerovu rezidenci do kontextu činnosti Adolfa Loose a jeho spolupracovníků.