Josef Šediva (1853-1915) a jeho sbírka nástrojů v Národním muzeu - České muzeu hudby

Tereza Žůrková, Viktor Hruška

Josef Šediva (1853-1915) a jeho sbírka nástrojů v Národním

muzeu - Českém muzeu hudby

Josef Šediva (*1853 Semily–†1915 Oděsa) se vyučil u svého otce v Semilech a po několika letech odešel do Oděsy, kde započal výrobu nátrubkových nástrojů. Usiloval nejen o produkci dokonalých běžně užívaných typů, ale snažil se také obohatit stávající instrumentář o nové typy, přinášející určitá zlepšení nebo další konstrukční prvky. Roku 1901 patentuje svůj nejdůležitější a nástrojařsky nejzajímavější vynález, kterému propůjčil své jméno – Šedifon. V tomto speciálním nátrubkovém aerofonu se dvěma roztruby se zúročují Šedivovy dosavadní pokusy s kombinovanými instrumenty.

Celý svůj sortiment hudebních nástrojů (174 ks), včetně příslušenství, fotografií, tiskopisů a knih, daroval Josef Šediva v roce 1905 Museu království českého v Praze (dnes Národní muzeum). Sám tento dar ocenil částkou 9 929 rublů. V současné době tvoří ojedinělá kolekce Josefa Šedivy reprezentativní ukázku způsobu stavby dechových nátrubkových nástrojů na počátku 20. století, který jeho továrna uplatňovala v pojetí tzv. česko-rakouské nástrojařské školy. Zároveň tvoří součást stálé expozice Národního muzea – Českého muzea hudby v Praze. Není bez zajímavosti, že ačkoliv jsou mnohé sbírkové předměty staré již přes 100 let, po jednoduchém zásahu restaurátora by byly využitelné také v hudební praxi.

Obsah:

Prolog

1. Češi v carském Rusku ve druhé polovině 19. století
2. Josef Šediva (18. prosince 1853 - 30. listopadu 1915, Oděsa)
3. Hudební nástroje Josefa Šedivy
4. Příručka pro stavbu nátrubkových dechových nástrojů
5. Šedivův dar Museu Království českého v Praze

Epilog
Summary