Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století

Martin Strakoš

Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění

20. století

Práce „Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století. Základní kameny společnosti“ se zaměřuje na genezi kulturního domu jako konkrétního architektonického typu. Zmiňuje vývoj od národních domů a divadel k moderním polyfunkčním kulturním stavbám. Uvádí i dobovou domácí reflexi projektů kulturních staveb v rámci Československa (Masarykův kulturní dům v Mělníku) i příklady z ostatních evropských zemí (Slovensko, Polsko, Sovětský svaz, Velká Británie).

Následuje oddíl zaměřený na vývoj kulturních staveb na Ostravsku, včetně odkazů na nerealizované návrhy kulturních domů z období těsně před a těsně po 2. světové válce. Poté se výklad zaměřuje na projekty a realizace kulturních domů v malých obcích a pro důlní podniky na Ostravsku, v nichž se odrazily ideje funkcionalismu i nastupujícího socialistického realismu a bruselského stylu.

Důležitý blok tvoří kapitoly pojednávající o kulturních domech nových satelitních měst a sídlišť Ostravska, které byly realizovány především ve 2. polovině 50. let. Vně a dispozičně se jedná o příklady moderního klasicismu, v interiérech se ohlašuje pozdní modernismus v podobě bruselského stylu nebo jistého minimalismu forem. Nejvýznamnější památkou tohoto typu je Dům kultury pracujících Ostravy (nyní Dům kultury města Ostravy) z let 1954 –1961 od architekta Jaroslava Fragnera. Dalšími prezentovanými kulturními domy jsou Kulturní dům Poklad v Ostravě-Porubě, Kulturní dům Akord v Ostravě-Zábřehu, Kulturní dům Petra Bezruče v Havířově, Kulturní dům města Karviné, Kulturní dům v Hlučíně nebo Těšínské divadlo v Českém Těšíně.
Závěr knihy je věnován konkrétním příkladům architektonické kultury včetně památkové ochrany kulturních domů. Zmíněn je vztah památkově chráněného objektu a nové architektonické vrstvy ve formě dominance nového nebo v důrazu na rovnocenný dialog mezi novou architekturou a památkou.

Obsah:

Úvod: Kulturní domy mezi časy a ideologiemi

Obraz kulturních domů a geneze architektonického typu: Kulturní domy a jejich vnímání v minulosti a přítomnosti / Exkurz: Kulturní domy v Ostrově a Jáchymově / Geneze architektonického typu I. Typizace jako program / Exkurz: Kulturní domy ve Varšavě / Geneze architektonického typu II. Optikou meziválečné avantgardy / Exkurz: Masarykův kulturní dům v Mělníku

Moravská Ostrava a zdejší kulturní stavby konce 19. a 1. poloviny 20. století: Od polyfukčních domů ke specializovaným budovám: Národní domy a divadla / Ze demokratickou kulturu republiky: Moderní divadlo a dům umění / / Ostravský dům osvěty: Funkcionalistický sen v míru i za války /
Kulturní stavby za 2. světové války: Adaptace Národního domu a soutěže na kulturní a společenské domy / Funkcionalistické projekty kulturních staveb po osvobození 1945-1949

Osvětové a kulturní domy mezi funkcionalismem, socialistickým realismem a bruselským stylem: Exkurz: Kulturní domy v Mnichu a v Rovňanech mezi funkcionalismem a socialistickým realismem / Hornické osvětové domy Jiřího Krohy na Ostravsku: Neuskutečněný triumf socialistického realismu / Hornický závodní klub Generál Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích / Hornické kulturní domy a "brusel" na periferii

Kulturní domy sídlišť a nových i starých měst Ostravska v 50. a 60. letech 20. století: Kulturní dům sídliště Ostrava-Stalingrad-Bělský les a tvorba Jiřího Krohy / Dům kultury pracujících Ostravy a tvorba Jaroslava Fragnera / Kulturní dům Nové Ostravy (Poruby): Klasicistní intermezzo mezi socialistickým realismem a bruselským stylem / Kulturní stavby v Havířově: Od kina Radost ke Kulturnímu domu Petra Bezruče / Kulturní dům v Nové Karviné / Kulturní dům v Českém Těšíně: Od ideje kulturního domu k těšínskému divadlu

Závěr: Kulturní domy a jejich architektura v současnosti

Národní památkový ústav, ÚOP Ostrava, r. 2012, rozměr 148 x 210 mm, 159 s., bar., ISBN 978-80-85034-68-4