DĚJINY UMĚNÍ

Kniha sleduje umění ve veřejném prostoru v socialistickém období.

Výpravná monografie Jiřího Šiguta poprvé přináší komplexní pohled na třicet let jeho tvůrčí činnosti. Po celou dobu se tento „enfant terrible“ české fotografie věnuje průzkumu média fotografie, překračuje její hranice, redefinuje ji a originálním způsobem uvádí do širších souvislostí vizuálního umění.

Katalog výstavy Galerie výtvarného umění, která je koncipována do dvou celků, z nichž jeden je věnován malíři Leopoldu Kupelwieserovi a druhý jeho synovi Paulu Kupelwieserovi, který působil jako ředitel Vítkovických železáren.

Filosofie v kultuře západní tradice je přehledným vysvětlením myšlenkových směrů a názorů předních filosofů, obsahuje i poukazy k jejich sporům a vyznačuje, v čem jsou dnes aktuální.

Vůbec poprvé v českých zemích vycházejí dějiny amerického výtvarného umění knižně.

Publikace mapuje proměny novinářské fotografie a nahlíží možnosti jejího uplatnění v české mediální krajině druhé poloviny 20. století.

Čtvrtý díl edice Umění ve veřejném prostoru je věnován Domažlicím - městu snad s nejzajímavějším fondem tohoto druhu umění u nás.

Druhý svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru jednotlivých měst od 19. století do současnosti.

Šestý svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru v jednotlivých městech sleduje tento druh umění od 19. století do současnosti.

Třetí svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru jednotlivých měst od 19. století do současnosti.

Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky.

Sochař Zdeněk Palcr (1927-1996) a fotograf Jan Svoboda (1934-1990) se přátelili od šedesátých let minulého století, kdy se spolu setkali ve výtvarné skupině Máj 57. Palcr Svobodovi zadával zakázky na fotografické reprodukce svých soch a oceňoval jeho originální autorský přístup v tomto žánru.

Kniha poprvé přináší souhrnný vhled do desetiletí 1917–1927, kdy došlo k výraznému rozpětí moderního a avantgardního umění, jehož průběh byl podstatně narušen prvou světovou válkou.

V roce 1924 byla započata výstavba a již o dva roky později slavnostně otevřen Dům umění. Pozoruhodný objekt vystavěný Kotěrovými žáky architekty Fialou a Wallenfelsem ve funkcionalistickém slohu byl veřejnosti zpřístupněn zahájením výstavy ze soukromých sbírek ostravských sběratelů.

Vydala Galerie výtvarného umění v Ostravě u příležitosti výstavy Norbert Grund fecit / Jan Balzer sculpsit, která se konala od 26. ledna do 25. března.