DĚJINY UMĚNÍ

Vůbec poprvé v českých zemích vycházejí dějiny amerického výtvarného umění knižně.

Publikace mapuje proměny novinářské fotografie a nahlíží možnosti jejího uplatnění v české mediální krajině druhé poloviny 20. století.

Čtvrtý díl edice Umění ve veřejném prostoru je věnován Domažlicím - městu snad s nejzajímavějším fondem tohoto druhu umění u nás.

Druhý svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru jednotlivých měst od 19. století do současnosti.

Šestý svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru v jednotlivých městech sleduje tento druh umění od 19. století do současnosti.

Třetí svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru jednotlivých měst od 19. století do současnosti.

Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky.

Sochař Zdeněk Palcr (1927-1996) a fotograf Jan Svoboda (1934-1990) se přátelili od šedesátých let minulého století, kdy se spolu setkali ve výtvarné skupině Máj 57. Palcr Svobodovi zadával zakázky na fotografické reprodukce svých soch a oceňoval jeho originální autorský přístup v tomto žánru.

V roce 1924 byla započata výstavba a již o dva roky později slavnostně otevřen Dům umění. Pozoruhodný objekt vystavěný Kotěrovými žáky architekty Fialou a Wallenfelsem ve funkcionalistickém slohu byl veřejnosti zpřístupněn zahájením výstavy ze soukromých sbírek ostravských sběratelů.

Vydala Galerie výtvarného umění v Ostravě u příležitosti výstavy Norbert Grund fecit / Jan Balzer sculpsit, která se konala od 26. ledna do 25. března.

Publikace představuje situaci ve výtvarné a umělecké scéně Ostravy a širšího regionu.

Rozsáhlá obrazová monografie představuje dějiny města, jak se promítaly do jeho dobových vyobrazení.

Pestrá kniha plná fotografií a kreseb je založena na objevování, poučení i spolupráci dětí a rodičů. Čtenáři se v ní setkají s různými podobami sochy a pomníku od kamenných a bronzových figur po díla, která umělci tvoří vlastním tělem, ze sněhu nebo z trávy.

Kniha předkládá zcela nový a syntetizující pohled na vývoj sakrální architektury v naší zemi. Jde o objev jednotné kompoziční sítě, používané při půdorysném zakládání staveb.

Rozhovor s autorem knihy https://vltava.rozhlas.cz/dokonala-presnost-santiniho-stavby-jako-skorepiny-obepinajici-geometricke-7789399