HISTORY OF ART

Výpravná monografie Jiřího Šiguta poprvé přináší komplexní pohled na třicet let jeho tvůrčí činnosti. Po celou dobu se tento „enfant terrible“ české fotografie věnuje průzkumu média fotografie, překračuje její hranice, redefinuje ji a originálním způsobem uvádí do širších souvislostí vizuálního umění.

Kniha sleduje umění ve veřejném prostoru v socialistickém období.

Historie prvního uměnovědného ústavu na české univerzitě.

Dvě knihy, jež vycházejí společně, se věnují odkazu uměleckého historika a teoretika umění Josefa Krásy (1933–1985), jedné z vůdčích osobností oboru v 60.–80. letech 20. století.

Kniha zpracovává méně známou oblast Sudkovy tvorby. Z autorovy pozůstalostu uložené v Ústavu dějin umění AV ČR.

Nové vydání textu Petra Wittlicha z roku 1982 je doplněno mnoha reprodukcemi i současnými fotografiemi architektonických a sochařských děl. Česká secese je představena po tématech, která objevovali umělci všech oborů na přelomu 19. a 20. století.

Soupis představuje tisky 16. století ze sbírek knihovny Západočeského muzea v Plzni. Kniha přináší podrobné záznamy 164 tisků zohledňujících bibliografický a knihovědný popis.

Mezioborová monografie se primárně zabývá renesančními štukaturami telčského zámku.

Publikace podrobně a zasvěceně představuje jednu z dochovaných památek tvorby výjimečné Beuronské umělecké školy v českých zemích – patrový kostel Božského Srdce Páně v Opavě, který je součástí klášterního komplexu Marianum.

Knihu Umění a evoluce vydává nakladatelství UMPRUM u příležitosti životního jubilea profesora Jindřicha Vybírala.

Kniha poprvé představuje na základě rozsáhlého archivního studia a diskurzivní analýzy textů dějiny akademického oboru dějiny a teorie umění v nynějším Česku od konce druhé světové války do počátku normalizace.

Výběr předložených textů Ivo Kořána byl veden snahou zachytit šíři jeho celoživotního badatelského zájmu.

Kniha nabízí nové zhodnocení díla významného českého moderního umělce Bohumila Kubišty. Jeho tvorbu sleduje prostřednictvím rozkrývání složitých uměleckých, kulturních a historických vztahů v rámci Evropy počátku 20. století.

Výjimečná budova Rudolfina od svého otevření roku 1885 sloužila řadě institucí a prošla řadou adaptací. Přesto zůstává harmonickou stavbou „jakých je málo na světě, natož v moderní Praze“.